Vláda vyhlásila „velký úklid“ v soudech i armádě. Potlačen poslední vzdor na letišti

Už 6000 tisíc lidí - převážně členy armády, ale i soudce a státní zástupce - daly úřady zatknout při vyšetřování pokusu o převrat v Turecku. U menšího letiště v Istanbulu se krátce střetli provládní vojska s povstalci, kteří se odmítli vzdát. Celý incident skončil jejich zatčením. Ministr spravedlnosti už dříve slíbil, že „velký úklid“ bude pokračovat. V zemi tak zavládl klid, při pohledu na vládní kroky k němu ale mají vnější pozorovatelé daleko.

Policie po celé zemi provedla řadu domovních prohlídek. Podle místních médií pochází většina ze 140 soudců a prokurátorů, na něž úřady vydaly zatykače, z Istanbulu. Už v sobotu úřady po zmařeném pokusu o vojenský převrat odvolaly z funkce 2745 soudců a státních zástupců. Podle agentury DPA má Turecko celkem asi 14 500 až 15 000 soudců. 

Rozsáhlý zátah se nevyhnoul ani vysoce postaveným osobám v armádě. Mezi zatčenými je například Erdan Öztürk, velitel Třetí armády, která patří k pozemním ozbrojeným silám v Turecku, šéf Druhé armády Adem Huduti nebo bývalý velitel leteckých sil Akin Öztürk. Během neděle byl dokonce vydán příkaz k zatčení hlavního vojenského poradce prezidenta, není však jasné, jakou hrál v povstání roli.

Zázemí koaličních náletů zpět v provozu, velitel zatčen

Úřady nechaly zadržet také velitele letecké základny Incirlik - Bekira Ercana Vana. Z jihotureckého komplexu startují letadla Američany vedené koalice k operacím proti takzvanému Islámského státu v Sýrii a v Iráku. Turecko v sobotu uzavřelo pro vojenská letadla vzdušný prostor a odstřihlo základnu Incirlik od přívodu elektrické energie. Během neděle byl však provoz na základně obnoven. 

Video Turecko normalizuje zemi. Přes 6000 údajných pučistů zatčeno
video

Turecko normalizuje zemi. Přes 6000 údajných pučistů zatčeno

V noci zněly ulicemi „hlídky demokracie“

Desetitisíce lidí v sobotu večer vyrazily do ulic tureckých měst, aby oslavily potlačení pokusu o vojenský převrat. Lidé drželi i „hlídky pro demokracii“. Prezidentský úřad je vyzval, aby neopouštěli ulice, a zabránili tak dalšímu případnému pokusu o puč. Turecké vlajky a slova podpory prezidentu Erdoganovi zněla například v Istanbulu.

Turecká televize odvysílala záběry na jásající davy s tureckými vlajkami z metropole Ankary. „Miluji Turecko“, „Období převratů skončilo“, skandovali účastníci shromáždění. Tisková agentura Dogan napsala, že ve městě Adapazari v severozápadním Turecku vyšlo do ulic 75 tisíc lidí.

Video Zprávy v 10
video

Turci vyrazili do ulic

Úřad prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyzval v sobotu občany, mimo jiné prostřednictvím sms zpráv, aby neopouštěli ulice, a zabránili tak dalšímu možnému pokusu o převrat. Občanské hlídky a demonstrace budou podle tureckých médií pokračovat i v dalších dnech.Na centrálním náměstí Taksim v Istanbulu se v sobotu večer sešla asi tisícovka Erdoganových přívrženců. Z ulic se ozývalo oslavné troubení aut. K shromážděným lidem promluvil v sobotu večer v Istanbulu sám prezident Erdogan.  

Kdo stojí za povstáním? Množí se pochybnosti

Po celé zemi v reakci na pokus o povstání proběhla masová zatýkání mezi vojáky, represe se nevyhnuly ani soudcům včetně vysoce postavených členů ústavního soudu. Rychlost a rozsah následných akcí vzbuzuje obavy, zda povstání nemohlo být účelovým krokem vlády k posílení moci a potlačením opozice.

Jako strůjce povstání obviňují prezident i premiér duchovního Fethullaha Gülena, vůdce náboženského hnutí Hizmet, který žije od roku 1999 v exilu ve Spojených státech. Vlivný klerik však jakoukoliv spojitost s událostmi v Turecku odmítá.

„Pokládám za krajně urážlivé, že jsem obviňován, že bych s tímto pokusem mohl mít cokoli společného. Kategoricky tato obvinění odmítám,“ uvedl pětasedmdesátiletý Gülen. Prezident Erdogan přesto vyzval USA, aby ho zatkly a vydaly do Turecka.

Ať už bylo pozadí dramatické páteční noci jakékoliv, celá akce podle expertů výrazně posílí Erdoganovu pozici. V zemi výrazně rostl tlak poté, co Erdogan de facto sesadil premiéra Ahmeta Davutoglua a místo něj jmenoval Binaliho Yildirima, který je mu mnohem bližší. To vše v době, kdy Davutoglu například ukazoval vstřícnější tvář vůči Evropské unii a dohodl se s Bruselem na vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka.

Erdogan však nelibě nesl cenu, kterou muselo Turecko kvůli kompromisní dohodě podstoupit. Opakovaně řekl, že odmítá vyhovět volání po změně protiteroristických zákonů. Právě to bylo jednou z podmínek, kterou si EU kladla pro zavedení bezvízového styku s Tureckem.

Tandem Erdogan-Davutoglu už je minulostí
Zdroj: Reuters

Důvodem nedávné změny vlády byly i Davutogluovy námitky proti armádní ofenzivě na jihovýchodě země proti kurdským rebelům či pronásledování novinářů kritizujících prezidenta. Snaha Erdogana posunout zemi více k prezidentskému systému je v Turecku veřejným tajemstvím. Mnozí upozorňují, že nedávný zásah prezidenta do vlády se nyní pouze přesunul na armádní úroveň.

Právě vojsko je totiž klíčovou silou nejen v samotném Turecku. Zahrnuje druhý nejpočetnější sbor v celé NATO a hraje mimořádnou roli v boji proti terorismu na Blízkém východě. Spojené státy několik hodin řešily problém s uzavřením letecké základny Incirlik, odkud pravidelně létají americké bombardéry mířící k pozicím radikálů.