Převrat u konce? Armáda jako „stát ve státě“ musí podle Erdogana skončit

Povstalecká skupina armády se pokusila převzít moc v Turecku. Do ulic Istanbulu i Ankary vyjely tanky, povstalci zablokovali provoz obou mostů přes istanbulský Bosporský průliv i Atatürkovo letiště. V celé zemi úřady vyhlásily zákaz vycházení, přesto se v ulicích shromáždily davy příznivců i odpůrců puče. Zástupci vlády včetně prezidenta po několika hodinách uvedli, že převrat, který si vyžádal kolem 50 životů, potlačili. Nedopustí prý „pokusy o podrývání demokracie“.

On-line přenos

Převrat v Turecku

  • 20:30

    SHRNUTÍ SOBOTNÍHO DĚNÍ:

    Turecký premiér Binali Yildirim prohlásil páteční pokus o puč za zmařený a slíbil tvrdou odplatu všem povstalcům.

    Prezidentský úřad vyčíslil počet obětí na 265, z nichž 161 osob činí civilisté a 104 povstalci.

    Téměř 3000 členů armády včetně vysoce postavených generálů bylo zatčeno. Podobné počty soudců po celé zemi přišly o své místo.

    Politické strany v národním parlamentu pokus o převrat shodně odsoudily.

    Řecko informovalo o příletu osmi mužů v turecké armádní helikoptéře, kteří v zemi žádají o azyl. Turecko očekává, že budou vydáni zpět.

    Turecko uzavřelo provoz na letecké základně Incirlik, kterou Američané využívají jako zázemí pro nálety proti islamistům.

    Mezi odpůrci vlády se začíná spekulovat o tom, že celá akce byla zinscenována samotným Erdoganem - kvůli potlačení opozice a utužení moci v zemi.

  • 19:47
    Vykřičník

    Podle tureckého prezidenta bylo Gülenovo hnutí "nádorem uvnitř armády". Nyní už je ale čistá, prohlásil Erdogan.

    Erdogan vystoupil před lidi
    Zdroj: ČT24
  • 19:45
    Vykřičník

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan promluvil živě k lidem, vyzval Spojené státy americké k vydání Fethullaha Gülena, pokud je skutečně strategickým spojencem. "Vnější síly v zahraničí chtějí obrátit tento národ proti jeho ozbrojeným silám," prohlásil turecký prezident.

Chaos zavládl u důležitých úředních či policejních objektů v Istanbulu i Ankaře. Všechny lety na istanbulském Atatürkově letišti byly zrušeny, na místě jsou tanky a hlášeny výbuchy. Vojáci začali údajně střílet do lidí, kteří se snažili na protest proti převratu přejít přes Bosporský most.

Povstalci udeřili i na tureckého státního vysílatele TRT. Z místa byla slyšet silná exploze, vysílání pak bylo na desítky minut úplně přerušeno. Podobně přestala zhruba na hodinu vysílat soukromá stanice CNN Türk. 

Přímo v hlavním městě se ozývala střelba před prezidentským palácem, rány z tanků jsou hlášeny i u parlamentní budovy - tu po útoku pučistů přímo zasáhla bomba a zabila nejméně 12 lidí. Stíhačka F-16 tureckých vzdušných sil kontrovala sestřelením vrtulníků povstalců.

Obyvatelé Istanbulu se snaží dostat do bezpečí během výbuchů na Taksimském náměstí
Zdroj: Murad Sezer/Reuters

Množství vládních příznivců se sešlo na Taksimském náměstí v Istanbulu. I zde byly hlášeny střety a střelba. Přístup k Facebooku, Twitteru a YouTube byl v Turecku omezen - docházelo k úmyslnému zpomalení jejich provozu.

Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu. V zemi prý chystají novou ústavu. 

Armáda během noci pronikla do sídla vládní strany AKP a požádala straníky o odchod z budovy. Do zajetí povstalecké frakce měl padnout i přímo vysoký představitel armády - generál Hulusi Akar.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před novináři
Zdroj: Reuters

Pučisté tvrdě zaplatí, řekl Erdogan

Prezident Recep Tayyip Erdogan se po příletu do Istanbulu objevil mezi svými podporovateli u Atatürkova letiště. V rozhovoru s CNN Türk předtím vyzval přes aplikaci FaceTime občany, aby vyšli do ulic a převratu se postavili. Pučisté podle něj tvrdě zaplatí u soudu. „Vyzývám turecký lid, aby vyšel na náměstí i k letištím. Nikdy jsem nevěřil v mocnější sílu než sílu lidu,“ prohlásil přes videochatovou bránu Erdogan.

Příznivci prezidenta Erdogana před Atatürkovým letištěm
Zdroj: Reuters

Podle něj je pokus o puč důvodem pro rozsáhlé změny v armádě. Davům sympatizantů Erdogan na letišti slíbil, že v Turecku končí éra, kdy byla armáda „státem ve státě“. Naznačil tak významné personální změny. „Všichni účastnici puče budou souzeni pro velezradu,“ oznámil poté mluvčí rozvědky. Zatčeno zatím bylo přes 130 lidí.

Podle prezidenta za převratem stojí „paralelní struktury“, což je termín, jímž pravidelně označuje příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Vláda je prý stále u moci a nebude tolerovat žádný pokus o podrývání demokracie. Dodal, že se jej pučisté pokusili zabít, když stříleli z vrtulníku na místo, kde trávil dovolenou. Tou dobou byl už ale na cestě do Istanbulu.

Premiér Yildirin pohrozil sestřelením všech vrtulníků v rukou pučistů.  Na Taksimském náměstí v Istanbulu byly mezitím odzbrojeny a zajaty tři desítky vojáků, na Bosporském mostě se vzdalo asi 50 účastníků pokusu o puč.

Podle tureckých úřadů si střety v Ankaře vyžádaly 42 mrtvých, šest obětí je hlášeno z Istanbulu. Toto číslo ale ještě s největší pravděpodobností poroste.

Vojáci před Památníkem republiky na Taksimském náměstí
Zdroj: Reuters

Je za povstáním strach z rozsáhlých vyhazovů?

Zdroj z Evropské unie řekl agentuře Reuters, že šlo patrně o „dobře organizovaný převrat podstatné části armády, nikoliv jen několika důstojníků.“ Podle dlouholetého diplomata a ředitele zahraniční odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka mohla být příčinou puče právě další plánovaná čistka v armádě. „Ta se podle všeho rozhodla bránit před dalšími personálními změnami,“ uvedl Kmoníček. 

Podle experta na Blízký východ Břetislava Turečka je dramaticky vývoj dokladem toho, jak nestabilní zemí se Turecko v poslední době stává. Stále častěji se přitom objevovaly náznaky, že země je na pokraji občanské války. „Zlomem bylo loňské jaro, kdy se Turecko zapojilo do kampaně proti Islámskému státu a zároveň proti své vlastní ozbrojené kurdské menšině, proti kurdským povstalcům. Od té doby bylo dějištěm řady teroristických útoků. Bylo zřejmé, že situace se vládě vymyká z rukou,“ uvedl Tureček.

V moderních dějinách Turecka je celá řada vojenských převratů nebo pokusů o převrat. Armáda představuje mocnou politickou organizaci. První velký převrat proběhl v roce 1960, další v roce 1971, v roce 1980, dále armáda provedla intervence v roce 1983. Je evidentně stále mocná na to, aby mohla ohrozit současnou vládu.
Jakub Szántó
Zpravodaj ČT

Americký ministr zahraničí John Kerry doufá, že v Turecku bude mír, stabilita a kontinuita. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že by se Turecko mělo vyhnout krveprolití.

Turecký prezident Erdogan je jedním z hlavních oponentů syrského prezidenta Bašára Asada. Zprávy o tom, že část turecké armády převzala večer moc, proto přivítala řada obyvatel syrské metropole Damašku a také té části severosyrského města Aleppo, kterou ovládají vládní síly. Lidé tu vyšli do ulic.