Svědci z Nice: Bylo to jako na bojišti, všude mrtví, celé město utíkalo

Chaos, panika, všude lidská těla. Svědci tragédie v Nice popisují hororové chvíle poté, co se na promenádu v Nice přiřítil kamion a přejel desítky lidí. Oslav pádu Bastily se zúčastnilo hodně rodin s dětmi. Podle svědků se těla „kutálela od vozu jako kuželky“. Někteří se prý věšeli na dveře kamionu a snažili se ho zastavit. „Utíkalo celé město, většina lidí nevěděla, proč a kam běží, ale všichni utíkali, protože jim to bylo řečeno,“ popsala situaci Češka Jana Křížová.

Na promenádě plné lidí útočil 31letý muž tunisko-francouzského původu. Podle nejnovější bilance zveřejněné francouzským ministerstvem vnitra zabil 84 lidí a další desítky zranil. Policie pachatele zastřelila.

„Seděli jsme v baru, povídali jsme si s přáteli. Vůbec jsme netušili, co se děje. Byli jsme dvě stě tři sta metrů od místa, kde končila v uvozovkách spanilá jízda. Najednou lidi běželi po pláži, v moři a křičeli na nás, abychom utíkali, že se tam střílí. Zpěvačka říkala, ať utíkáme směrem k přístavu, tak jsme se zvedli a utíkali,“ uvedla Křížová.

Panika podle ní nebyla tak velká, jak by čekala – zřejmě proto, že k atentátům dochází v zemi poměrně často. Křížová se snažila s ostatními schovat v budově radnice, člen ochranky je ale nepustil dovnitř. „Naštěstí jsme měli kamarádku, která bydlí poblíž, takže jsme běželi k ní a čekali jsme, až se situace ve městě uklidní,“ podotkla Češka. Nyní jsou prý všichni doma a čekají na další informace.

Video Češky k útoku v Nice
video

Češka k útoku v Nice: Utíkalo celé město

Češka k útoku v Nice: Utíkalo celé město

Češka k útoku v Nice: Nechtěla jsem zemřít, ale nevěděla jsem, co pro to udělat

Čech žijící v Nice: Město je směsicí národů, není možné vidět v každém teroristu

Češka žijící v Nice: Hledala jsem v davu muže s černými šátky

Český turista: Padl na mě pocit smutku a temnoty

„Nejdřív jsme slyšeli divné zvuky, zdálo se, že to jsou ozvěny od ohňostroje. Když se dav na oslavách dal do pohybu a začal utíkat, byl to pro nás signál, že se něco děje,“ přiblížila Markéta Kiššová, která byla mezi mnoha lidmi na promenádě. „Utíkali jsme společně s davem, ptali jsme se policistů, jestli nevědí, co se stalo, jestli se jedná o atentát, nebo davovou paniku. Nikdo nevěděl. Když jsme zatočili do jedné z ulic, proti nám se vyřítil další dav,“ popisovala s tím, že v tu chvíli nikdo nevěděl, jestli byl útok jeden, nebo jestli jich bylo více.

„Potom jsme zaběhli do hotelu, společně s dalšími lidmi jsme snad zničili dveře, bouchali jsme na pokoje, prosili jsme, aby nás pustili k sobě. Někteří neotevřeli, což ale chápu, protože sami měli strach, až jedna paní, které moc děkuju, nám otevřela a nechala nás u sebe přes noc,“ dodala Kiššová. Druhý den se bála vyjít ven, nevěděla, jestli tam není někdo schovaný. „Proběhly tam informace, že naproti v hotelu ještě drží rukojmí, což se nakonec ukázalo jako nepravdivá informace. Byla to nejistota. Nevěděli jsme ani, kudy se máme vrátit domů, protože promenáda byla uzavřena,“ zmínila.

Další svědectví přinesla Češka žijící v Nice Alžběta Pražanová. „Byla jsem s přáteli na pláži přímo pod promenádou. Ihned po ohňostroji se dal dav do pohybu, protože začínalo pršet. Lidé najednou začali křičet, podívali jsme se nahoru a viděli jsme, že utíkají. Nevěděli jsme, kam se schovat. Začali jsme běžet, aniž bychom věděli, co se stalo, nevěděli jsme, jestli tam, kam míříme, ale nestojí útočník se zbraní, jestli nezačnou létat granáty. Nikomu bych to nepřála zažít. Vaše jediná myšlenka je, že nechcete zemřít, ale nevíte absolutně, co pro to máte udělat,“ říká Pražanová.

„Je to pro všechny šokující. Funguje jen tramvaj, nikdo na ulici není, promenáda je neprodyšně uzavřená.“

Alžběta Pražanová, Češka žijící v Nice

„Hrála tam živá hudba, všude byli lidé, byli opravdu šťastní. Najednou se tisíce lidí rozběhly k nám, byl slyšet pláč, bylo to úplně nekontrolovatelné. Nezbývalo nám nic jiného, než se rozběhnout s nimi,“ popisovala bezmoc australská turistka Sophie Sanderlandsová.

Novinář deníku Nice Matin Damien Allemand pozoroval oslavný ohňostroj na nábřeží. „O zlomek vteřiny později se přiřítil šílenou rychlostí náklaďák a snažil se pokosit co nejvíc lidí. Jak jel, viděl jsem těla kutálející se jako kuželky. Ty zvuky, výkřiky nikdy nezapomenu,“ konstatoval žurnalista.

„Náklaďák vjel do lidí a narazil do všech. Nebyla tam žádná ostraha, hasičům trvalo pětadvacet minut nebo půl hodiny, než přijeli. Stalo se to na promenádě. Potom byly slyšet výstřely.“

Svědek teroristického útoku

V davu byla i americká turistka Kayla Repanová. „Celé město utíkalo,“ řekla agentuře AP. „Měla jsem velký strach, prchala jsem z promenády. Byl to chaos. Bylo tam obrovské množství rodin. Když jsme se přikrčili za autem, byla tam matka s malým dítětem. Říkala dceři, že se nic neděje, že to bude v pořádku,“ vzpomíná Američanka.

 

Britský turista Kevin Harris viděl tragickou scenérii z hotelu. „Slyšel jsem hodně křiku. Vyšel jsem na terasu a na silnici před sebou jsem uviděl něco, co vypadalo jako lidská těla. Leží tam pořád, jen jsou zahalena bílou přikrývkou, je to hrozná scéna,“ poznamenal Harris.

„Byl to normální večer, procházeli jsme se. Najednou lidé začali utíkat, byl tam křik, policisté nás chtěli evakuovat. Bylo to děsivé, protože jsme nevěděli, co se děje. Slyšeli jsme jen nějaké výstřely, mysleli jsme si, že tam pobíhají ozbrojenci,“ řekl BBC další ze svědků Joel Fenster.

Takový děs jsem nikdy neviděl, prohlásil jeden ze svědků

Americko-palestinský spisovatel Ismali Chalídí byl zrovna v Nice navštívit svou sestru. „Takový chaos, hysterii a děs jsem ještě nikdy neviděl,“ sdělil listu The Guardian. „Byl to masakr, těla byla všude. Kamion projížděl i stromy, nikdy jsme nic takového neviděli. Někteří lidé se mu věšeli na dveře a snažili se ho zastavit,“ konstatoval obyvatel Nice Wassim Bouhlel.

„S běžícím davem jsme se setkali na náměstí, nikdo nevěděl, co se děje. Lidé sledovali jeden druhého, výbuch tam nenastal, říkal jsem si, že to nemůže být útok, nakonec to byl kamion, orchestry přehlušily hluk nákladního auta.“

Václav Řeřicha, Čech žijící v Nice

Příbuzní drželi oběti ještě dlouhé hodiny za ruce

Tarubi Wahid Mosta zveřejnil na Facebooku video, na němž je opuštěný kočárek a panenka. Domů prý dorazil se psem jedné z obětí. „Málem jsem šlápl na mrtvolu, bylo to hrozné. Vypadalo to jako na bojišti. Všechna ta těla a jejich příbuzní… strávili hodiny na zemi a drželi oběti za studené ruce. Nemůžete s nimi ani mluvit, utěšit je,“ prohlásil svědek.

„Bydlím 200 metrů od promenády a trvalo téměř jeden a půl hodiny se dostat zpět do svého bytu, protože všechny silnice byly uzavřeny,“ řekl BBC producent Roy Calley.