Bití a nucené návraty. Maďaři uprchlíky nechtějí, stovky jich živoří v „zemi nikoho“

Maďarsko nutí migranty na hranicích k návratu do Srbska bez ohledu na to, zda mají nárok na ochranu. Žadatelé o azyl v Röszke často čekají dlouhé týdny, než mohou vstoupit do tranzitní zóny. Někdy policisté utečence také bijí, píše v nové zprávě lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Podle nových maďarských zákonů přijatých v průběhu minulého roku mohou žadatelé o azyl vstoupit na území státu pouze přes tranzitní zóny na maďarském území. Vstup do nich je ovšem omezený, stovky lidí tak zůstávají ve špatných podmínkách v „zemi nikoho“.

Jen některé „zranitelné skupiny“ končí v zařízeních v Maďarsku, od května letošního roku maďarská vláda hromadně odmítá svobodné muže, aniž by zjišťovala, zda mají právo na ochranu jako řádní uprchlíci, píše HRW.

„Maďarsko porušuje všechna pravidla týkající se žadatelů o azyl projíždějících Srbskem, hromadně je odmítá a posílá přes hranice zpět. Lidé, kteří přicházejí do Maďarska bez povolení, včetně žen a dětí, jsou brutálně biti a nuceni odejít,“ říká odbornice HRW specializující se na Balkán a východní Evropu Lydia Gallová.

Maďarský premiér Viktor Orbán
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Szilard Koszticsak

HRW zakládá svá obvinění na rozhovorech s 41 uprchlíky. Bezpečnostní složky prý používají pepřový sprej, obušky i psy a snaží se migranty procpat ostnatým drátem zpět, čímž jim způsobují zranění.

„Ani ve filmech jsem neviděl takové bití. Pět až šest vojáků si nás bralo jednoho po druhém, aby nás ztloukli. Spoutali nám ruce za zády. Pak nás začali mlátit… pěstmi, kopanci, obušky. Úmyslně nám způsobovali těžká zranění,“ postěžoval si organizaci 34letý Íránec.

Organizace podle svých slov vychází i ze svědectví právníků, zaměstnanců Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a také blíže nespecifikovaných pracovníků maďarské policie a maďarského Úřadu pro přistěhovalectví a státní občanství.

Maďarská ministerstva vnitra a obrany by měla prošetřit obvinění ze zneužívání, pokud jde o civilní milice a hlídky na hranicích, a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti, apelovala HRW na Budapešť.

Organizace uvádí, že o svých zjištěních informovala 13. června maďarské úřady, které ale neodpověděly. HRW také připomíná, že 10. prosince 2015 zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení kvůli tomu, že některé azylové zákony jsou neslučitelné s unijním právem.

Maďarsko postavilo v září 2015 na hranici se Srbskem plot s ostnatým drátem a dvě tranzitní zóny. Vláda v červenci prohlásila Srbsko za bezpečnou zemi, na základě dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob ale Srbsko nepřijímá žádné migranty kromě svých občanů a obyvatel Kosova.

V červnu přijal maďarský parlament zákon, který umožňuje hromadně vracet žadatele o azyl a migranty zadržené na území Maďarska až osm kilometrů od hranic se Srbskem. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyjádřil obavu, že zákon může mít za následek, že donucovací orgány nebudou respektovat lidská práva a poruší mezinárodní právo tím, že uprchlíky vyženou, aniž by prošli příslušnou procedurou.

V Srbsku není pro běžence bezpečno, tvrdí HRW 

„Dostupné důkazy naznačují, že Srbsko by nemělo být považováno za bezpečnou třetí zemi, což znamená, že není zemí, v níž jsou práva uprchlíka žádat o azyl chráněna v souladu s Úmluvou o uprchlících,“ píše HRW.

Z 583 žádostí o azyl v roce 2015, které se týkaly hlavně Syřanů, dostalo v Srbsku pouze 16 lidí status uprchlíka a 14 doplňkovou ochranu. V EU je to 97 procent úspěšných syrských žadatelů.