Damašek/Ankara/Brusel – Nekončící občanská válka v Sýrii ohrožuje bezpečnost sousedního Turecka. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen s tím, že se jedná o jednu z největších bezpečnostních výzev, kterým nyní musí Severoatlantická aliance čelit. Turecko jako člen NATO iniciovalo jednání o syrské krizi na půdě bezpečnostní aliance poté, co syrská armáda Bašára Asada v uplynulých dnech sestřelila turecký letoun.
Rasmussen: Syrská krize přímo ohrožuje Turecko
„Dění s velkými obavami pečlivě sledujeme a případ konzultujeme. Jedná se o krizi, která přímo ovlivňuje jednoho z našich spojenců. Jedna z největších bezpečnostních výzev, kterým dnes slet čelí, se nalézá právě zde,“ konstatoval Rasmussen.
„Odsuzujeme sestřelení tureckého letounu Sýrií, odsuzujeme eskalaci vraždění, ničení a porušování lidských práv v Sýrii. Přiměřenou reakcí na tuto krizi je reakce politická a společná reakce mezinárodního společenství proti režimu, který již ztratil veškerou lidskost a veškerou legitimitu,“ dodal generální tajemník OSN.
Syrští povstalci odmítají jednat s „bandou vrahů“
Kvůli situaci v Sýrii probíhá také v egyptské Káhiře konference pod záštitou Ligy arabských států (LAS). Účastní se jí i exilová opozice. Syrští povstalci kritizovali zejména to, že „je předem odmítnuta myšlenka zahraniční vojenské intervence na záchranu syrského lidu“. Podle ní jsou také ignorovány otázky týkající se humanitárních zón a koridorů chráněných mezinárodním společenstvím, leteckého embarga vůči Sýrii a vyzbrojování povstalců.
„Odmítáme jakoukoli formu dialogu a vyjednávání s bandou vrahů a nedovolíme nikomu, aby vnucoval Sýrii a jejímu lidu ruské a íránské plány,“ oznámila v komuniké opoziční Syrská osvobozenecká armáda, k níž se připojila řada „nezávislých“ protirežimních aktivistů. Jednání následuje po sobotní ženevské mezinárodní konferenci, na níž se její účastníci především shodli, že syrský vládnoucí režim a opoziční skupiny se musejí dohodnout mezi sebou na vzniku přechodné vlády, která by dovedla zemi k zásadní politické přeměně. Západ to interpretuje jako přípravu na odchod Asada z prezidentské funkce, Rusko naopak tvrdí, že vzdát moci se nemusí.
Brífink A. F. Rasmussena (zdroj: ČT24)
Povstalci nechtějí Annanovy mírové plány
Povstalci výsledek ženevské konference označili za nebezpečný, protože má za cíl Asadův režim zachránit. Podle nich mezinárodní společenství po opozici chce, aby „vytvořila vládu národní jednoty s vrahy jejích dětí“. Povstalci dále zastávají názor, že konference v Káhiře má za cíl povzbudit zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofiho Annana, aby se opět marně pokoušel Asada přesvědčit o svém mírovém plánu z poloviny dubna. Podle nich se ale přitom zapomíná na tisíce lidí, kteří od té doby přišli navzdory dosavadní bezzubé aktivitě mezinárodního společenství o život.
Syrští povstalci
Káhirské konference se účastní zejména exilové opoziční skupiny v čele se Syrskou národní radou, která je označována za hlavní orgán syrské opozice. Ta ovšem také kritizovala výsledek ženevských rozhovorů, jejichž hlavním výsledkem podle ní je, že představitelé režimu zůstávají nepotrestáni. „Vzbuzuje to tak obavy, že budou muset zahynout desítky tisíc lidí, než si mezinárodní společenství znovu uvědomí, že čelí režimu, který nerespektuje žádné závazky,“ prohlásila rada.
„Cílem (káhirské konference) je dospět k jednotné vizi ohledně přechodného období a budoucnosti Sýrie,“ řekl mluvčí hlavní exilové opoziční skupiny - Syrské národní rady - Georges Sabra. Sjednotit se mají stanoviska k současnému vývoji v zemi a k tomu, jak bude
vypadat po Asadově odchodu.
Násilí v Sýrii neutuchá. Podle syrské opozice jen v neděli zahynulo 79 lidí a za celý minulý týden kolem 800. Dnes se syrská armáda zaměřila na bombardování čtvrtí města Homs, které jsou v držení povstalců. Zasahujícím zdravotníkům docházejí údajně léky. Více než 16 500 lidí přitom přišlo o život při násilnostech v Sýrii od vypuknutí protestů proti režimu prezidenta Bašára Asada loni v březnu. Oznámila to exilová opoziční Syrská organizace pro lidská práva (OSDH). Mezi oběťmi je podle této bilance 11 486 civilistů, 4 151 příslušníků provládních sil a 870 povstalců rekrutovaných z řad bývalých členů ozbrojených složek státu.