Vláda se dál snaží ochromit ústavní soud, zlobí se polská opozice po schválení novely

Polský Sejm schválil kontroverzní zákon o ústavním soudu. Norma podle opozice ochromí jeho činnost tím, že umožní odkládat vynášení rozsudků - třeba vyžadováním přítomnosti generálního prokurátora. Tím je v Polsku po nedávném sloučení funkcí ministr spravedlnosti. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) už loni v říjnu přijala novelu zákona o ústavním soudu, kterou kritizovala Unie i ochránci lidských práv.

Polský ústavní soud
Zdroj: ČTK/PAP Autor: Rafal Guz

Hlasování předcházela bouřlivá rozprava, v níž opoziční poslanci obviňovali vládnoucí tábor z cenzury a vykřikovali „Pryč s komunismem!“. Opoziční Občanská platforma pak ohlásila, že nový zákon po schválení v Senátu a podpisu prezidenta napadne u ústavního soudu. Stejný krok přislíbil i vůdce další velké opoziční strany Ryszard Petru.

Nový zákon podle opozičních kritiků umožní ochromit činnost ústavního soudu ustanoveními umožňujícími odkládat rozhodování kvůli výhradám části soudců, anebo vyžadováním přítomnosti generálního prokurátora, kterým je v Polsku ministr spravedlnosti. Dává rovněž další pravomoci při jmenování a odvolávání soudců prezidentovi, který vzešel z PiS.

„Obsah (nového) zákona bohužel neřeší žádný z podstatných sporů okolo ústavního soudu,“ uvedl opoziční poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Borys Budka. Podle něj zůstává nevyřešen spor o ústavní soudce, které zvolil předchozí parlament a které odmítá prezident, anebo spor o zveřejňování nálezů ústavního soudu. „PiS má plné právo vládnout a nikdo to nezpochybňuje, ale nemá většinu pro porušování ústavy,“ dodal.

Polský Sejm
Zdroj: ČČTK/imago stock&people

Podle kritiků kabinet svou snahou ovládnout ústavní soud ohrožuje demokracii a právní stát. Zákon o ústavním soudu vedl Brusel v lednu k zahájení procedury, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku. Varšavu kritizovala i Benátská komise sdružující evropské experty na ústavní právo.

Polský ústavní soud navíc sám zákon odmítl jako protiústavní, vláda ale odmítla jeho nález zveřejnit v úředním věstníku. 

Nyní je vláda PiS pod tlakem, aby změnila pravidla rozhodování ústavního soudu ještě před příletem amerického prezidenta Baracka Obamy na varšavský summit NATO, který začíná v pátek. Očekává se, že Obama bude hovořit s prezidentem Andrzejem Dudou právě o pokroku při řešení ústavní krize.

Masivní protivládní protesty v ulicích přitom znejišťují zahraničí. Podle agentury Bloomberg odteklo za poslední rok z Polska rekordních 50 miliard dolarů. Vlivná mezinárodní finanční agentura Moody´s už varovala před snížením ratingu země.

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
  • Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě došlo ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.