Rusko kvůli svému postupu na východní Ukrajině ztratilo důvěru členských zemí NATO, prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová před klíčovým summitem Aliance, který začíná ve Varšavě už v pátek. Šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Aliance se musí změnit, protože svět je nyní nebezpečnější než dřív.
Rusku už nevěříme, mluvit s ním ale musíme, říká Merkelová k summitu NATO
Merkelová v Bundestagu obhajovala plánované rozmístění spojeneckých jednotek v Pobaltí a Polsku. Trvalé bezpečnosti v Evropě lze ale podle ní dosáhnout jen při spolupráci s Moskvou.
Rusko „svými slovy a činy“ během konfliktu na východní Ukrajině zpochybnilo základní princip neporušitelnosti hranic, zdůraznila kancléřka. Chování Moskvy v uplynulých letech „silně znepokojilo“ nejen východní členy NATO. „Potřebují jednoznačné ujištění ze strany Aliance,“ uvedla Merkelová.
GALERIE
Summit NATO
Merkelová: Odstrašování a dialog patří k sobě
Rychlé vyslání vojáků v případě krizové situace podle ní nestačí. NATO musí být na území svých východních členů přítomno již nyní. Odstrašování a dialog přitom patří nerozlučně k sobě. „Jsme zajedno, že trvalé bezpečnosti v Evropě lze dosáhnout jen s Ruskem, nikoli proti němu,“ konstatovala Merkelová.
Aliance by na summitu měla schválit vyslání čtyř mezinárodních praporů na své východní hranice. Vojáci budou působit v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Velení praporů by se měli ujmout kromě Britů, Američanů a Kanaďanů právě i Němci. Povedou prapor o síle několika set vojáků v Litvě.
Rozmístění čtyř praporů na východní hranici NATO je z pohledu Německa významný krok. Je to ale menší množství vojáků, než by si Pobaltí a Polsko přály a je to rozhodně výrazně menší množství vojáků, než se kterými provádí manévry ruská armáda u východních hranic Aliance.
Vojáci NATO na cvičení v Polsku
Varšava stejně jako západní země obviňuje Moskvu z vojenské podpory východoukrajinských separatistů, což Kreml odmítá. Boje v Donbasu si už vyžádaly přes 9300 obětí.
Poláci patří mezi nejdůraznější zastánce protiruských sankcí a v Polsku se nedávno konalo nejmasivnější vojenské cvičení Aliance od konce komunistické éry. V zemi se také začala stavět nová základna – další část protiraketového štítu NATO.
Moskva přesouvá vojáky na západ Ruska, Putin chce dialog
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v květnu oznámil, že v reakci na počínání Aliance do konce letošního roku vytvoří tři nové divize. Každá má podle médií čítat okolo 10 tisíc mužů a rozmístěny mají být ve Smolenské, Voroněžské a Rostovské oblasti. Podle agentury Interfax se na západ Ruska přesunou i dvě brigády, které dosud byly dislokovány na Urale a v Povolží ve střední části Ruska.
Šéf Kremlu Vladimir Putin sice kritizuje rozpínavost Aliance, chce s ní ale vést dialog. Po summitu ve Varšavě by se měla opět sejít Rada NATO–Rusko, která by měla jednat o krocích vedoucích k vybudování důvěry a o prevenci konfliktů hlavně v oblasti Pobaltí, uvedl nedávno ruský prezident. Bylo by to teprve druhé setkání od začátku ukrajinské krize.
Přípravy na summit NATO ve Varšavě
Duda: NATO ve Varšavě ukáže jednotu a rozhodnost
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy se ale Rusko stane pro NATO partnerem pro vážný dialog až ve chvíli, kdy začne dodržovat mezinárodní právo. Aliance na summitu ve Varšavě ukáže jednotu, rozhodnost a odhodlání reagovat odpovídajícím způsobem na měnící se bezpečnostní situaci, konstatoval Duda.
Varšava se má na dva dny stát nejbezpečnějším místem v Evropě. Na bezpečnost obyvatel, turistů a především státníků tu bude dohlížet na šest tisíc policistů a vojáků. Bezpečnostní složky nacvičují i zásah proti teroristům. Okolí národního stadionu, kde se summit uskuteční, je neprodyšně uzavřené a neprůchozí bude také hlavní varšavská třída – Jeruzalémské aleje.
Vladimir Putin na vojenské přehlídce v Srbsku
- Summit bude rozčleněn do pěti jednání na úrovni nejvyšších představitelů států a vlád a čtyř jednání na úrovni ministrů zahraničí a obrany. Zahájí ho jednání na nejvyšší úrovni ke kolektivní obraně, respektive alianční schopnosti odstrašení a obrany území NATO proti bezpečnostním hrozbám přicházejícím z jakéhokoli směru.
- Pokračovat bude pracovní večeří věnované otázce zajišťování stability na východ od území států Aliance. Tématem bude i bezpečnost v regionech Baltského a Černého moře. Předpokládá se přizvání Švédska a Finska jako klíčových aliančních partnerů.
- Druhý den proběhne jednání na nejvyšší úrovni k roli NATO při zajišťování stability regionu Blízkého východu a severní Afriky, kterého se zúčastní také představitelé EU. Nejvyšší představitelé států a vlád se zaměří na hrozby a výzvy přicházející z těchto oblastí (terorismus a migrace).
- Summit ve Varšavě bude rozhodovat také o budoucí podobě aliančního působení v Afghánistánu. Uzavře ho zasedání Komise NATO-Ukrajina, během něhož Aliance potvrdí solidaritu s tímto významným východním partnerem, zhodnotí pokrok v provádění reforem v zemi a nastíní další směr alianční asistence.
Cílem NATO je udržet v Evropě mír
Založení NATO Washingtonskou smlouvou v roce 1949 bylo reakcí na dramaticky změněné poměry ve světě po druhé světové válce. Jejím cílem je udržet mír v Evropě, podpořit spolupráci mezi členskými státy Aliance a dohlížet na jejich svobodu. Klíčový je článek 5 o kolektivní obraně, který říká, že útok na jednu zemi je útokem na všechny členské státy.
Nebýt sovětské expanzivní politiky a nebezpečí reálného jaderného konfliktu, byl by vznik Aliance mnohem složitější. Takto vznikla zprvu politická, ale záhy také silně vojensky orientovaná organizace, která se brzy stala důležitým světovým hráčem.
Sovětský svaz reagoval vytvořením Varšavské smlouvy, která měla být původně pouhou papírovou záminkou k zrušení Severoatlantické aliance. Najednou proti sobě stály dvě vojenské aliance vybavené ekvivalentní výzbrojí připravené zlikvidovat jedna druhou. Tento vojenský pat potom svíral celý svět téměř padesát let.
Počet členů NATO se postupně rozrůstal z dvanácti až na současných 28 zemí, které se hlásí k základním hodnotám, jako je demokracie, osobní svoboda a vláda práva. Funkci šéfa nejvyššího vojenského orgánu Aliance nyní zastává český generál Petr Pavel.
Pokud jde o Českou republiku, česká armáda se brzy po svém vzniku začala reorganizovat podle modelu blízkého armádám Severoatlantické aliance a její začlenění do NATO záhy označila za svou prioritu. V roce 1997 potvrdilo Česko ochotu převzít vojenské závazky vyplývající z Washingtonské smlouvy a tehdejší ministr obrany Miloslav Výborný prohlásil, že ČR je připravena začlenit 90 procent svých ozbrojených sil do Aliance.
V témže roce bylo rozhodnuto o vstupu ČR do NATO v první vlně přidružování společně s Maďarskem a Polskem. O dva roky později se Česká republika stala právoplatným členem Aliance.