Demonstrace odborů v Paříži skončila násilnostmi a zatýkáním

Pařížskou demonstraci, při níž lidé opět protestovali proti vládní reformě zákoníku práce, provázelo násilí. Policie, která k zajištění bezpečnosti nasadila 2500 mužů, rozehnala radikály slzným plynem a zatkla nejméně 38 lidí. Podle odborů se protestu zúčastnilo 55 000 osob, podle úřadů jen asi 14 500. Demonstrace se konaly i v dalších městech. Podle odborů bylo v ulicích celkem 200 tisíc demonstrantů, podle policie 64 tisíc.

Vláda se dostala pod palbu kritiky, když demonstraci plánovanou na minulý čtvrtek nejprve zakázala s poukazem na bezpečnostní rizika, a po vyjednávání s odboráři ji nakonec povolila jen na vymezeném místě.

V Paříži se asi 200 černě oděných lidí s kuklami na hlavách náhle objevilo před čelem průvodu. Násilníci, od kterých se odbory distancovaly, házeli na policisty dlažební kostky.

Protestní pochod v Paříži se ubíral po trase, která byla demonstrantům minulý týden zakázána, tedy z náměstí Bastille na náměstí Itálie. Odbory ale musely přistoupit na mimořádnou policejní mobilizaci a kontroly demonstrantů, kterým policisté zabavovali „nebezpečné předměty“ a některé z nich po osobní prohlídce zatkli. Policie předem varovala, že zadrží každého, kdo bude skrývat obličej pod maskou nebo si přinese zbraň.

Demonstrace se konaly i v dalších městech – v Marseille, Lyonu, Rennes, Toulouse, Grenoblu či Le Havru. Podle médií byly poklidné.

Odbory už ohlásily další kolo protestů 

Premiér Manuel Valls se má ve středu sejít s lídry odborů. Vedení mocné ústředny CGT uvedlo, že schůzka těžko přinese pokrok, a oznámilo, že počítá s dalším dnem protestů 5. července.

Podle komentářů jde o ojedinělou sociální vzpouru za nějaké socialistické vlády ve Francii. Protesty dříve provázely stávky na železnici i jinde, ty ale po zahájení fotbalového Eura postupně utichly.

Odbory tvrdí, že změna zákoníku práce nepřijatelně zvýhodňuje zaměstnavatele na úkor zaměstnanců a oslabuje postavení pracujících. Podle vlády prezidenta Francoise Hollanda je ale klíčem k snížení nezaměstnanosti, která se v zemi léta pohybuje kolem deseti procent, dále k přilákání nových investic a k ekonomickému růstu. Spor vytváří pro Hollanda nepříjemné napětí před prezidentskými volbami na jaře 2017.

Nespokojenost sílí také mezi policisty, kteří se cítí velmi vyčerpaní poté, co se podílejí na mimořádných bezpečnostních opatřeních po loňských atentátech džihádistů i kolem nynějšího fotbalového Eura a demonstrací.