Mírová dohoda udělala tečku za nejdelší válkou v Latinské Americe

Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se dohodli na definitivním klidu zbraní. O míru se jednalo v Havaně 3,5 roku. Nejdelší válka v Latinské Americe si vyžádala na 220 tisíc obětí. Miliony Kolumbijců navíc donutila opustit domovy. Konflikt začal v roce 1964.

Bojovníci FARC
Zdroj: ČTK/AP Autor: Rodrigo Abd

Dohoda se podle kolumbijských médií skládá ze tří částí. V první jsou definovány zóny, v nichž se nachází jednotky FARC, aby mohlo být kontrolováno dodržování příměří. Druhým bodem je harmonogram předávání zbraní, na nějž mají podle lednové dohody dohlížet zástupci OSN a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

Třetí bod stanoví bezpečnostní záruky pro povstalce. Těmi se podle španělského deníku El País rozumí mimo jiné to, aby se neopakovala situace z 80. a 90. let, kdy paravojenské vládní jednotky systematicky likvidovaly poslance, senátory, radní i řadové členy strany Vlastenecký svaz (UP), kterou v roce 1985 založili právě guerilloví bojovníci.

Video Studio 6
video

Mírová dohoda mezi rebely z FARC a kolumbijskou vládou



Součástí dohody je i závazek bojovat proti kriminálním organizacím, které se označují za následovníky paramilitaristických skupin, a potírat trestné činy, jež by ohrožovaly mírový proces.

Oficiálního oznámení dohody se mají podle deníku El País zúčastnit například generální tajemník OSN Pan Ki-mun, kubánský prezident Raúl Castro, venezuelský prezident Nicolás Maduro, chilská prezidenta Michelle Bacheletová a podle některých zdrojů i americký ministr zahraničí John Kerry.

Vyjednávači se už dříve dohodli na pozemkové reformě, zapojení někdejších povstalců do politiky a na společné strategii omezení obchodu s drogami.

V prosinci byla podepsána dohoda o finančních kompenzacích pro obyvatele, které poškodily útoky vládních vojsk či povstalců během konfliktu. Vyjednávači se dohodli i na zvláštních tribunálech, které budou soudit bojovníky FARC i vládní vojáky kvůli jejich bojové činnosti. 

Vláda také v rámci budování důvěry při rozhovorech omilostnila zatím třicítku členů FARC. První z nich byli propuštěni v lednu. V květnu pak FARC slíbil propustit všechny dětské vojáky mladší patnácti let.

FARC jsou nejstarší a největší povstaleckou organizací v Kolumbii. V roce 2002 měly asi 20 tisíc bojovníků, v současnosti je jejich počet odhadován na pár tisíc – pokles je důsledkem střetů s vládními silami, zajetí nebo dezerce.

Svůj boj, původně vedený za prosazení radikálních levicových idejí, financují povstalci především z obchodu s drogami, ale i z vydírání a vymáhání výkupného za unesené osoby. V minulosti mírové rozhovory mezi rebely a vládou třikrát zkrachovaly.