Rakouský soud řeší stížnost Svobodných kvůli prezidentským volbám

Rakouský ústavní soud začal projednávat stížnost Svobodné strany Rakouska (FPÖ) na nedávné prezidentské volby. Výpovědi prvních svědků potvrdily nesrovnalosti při sčítání hlasů. Kandidát pravicově populistické strany Norbert Hofer v hlasování o 30 863 hlasů podlehl nezávislému kandidátovi s podporou Zelených Alexanderovi van der Bellenovi. Soud by mohl v případě oprávněnosti stížnosti nařídit opakování voleb.

Někdejší prezidentský kandidát Hofer (vlevo) a šéf strany Heinz-Christian Strache
Zdroj: Reuters

Na pondělí si soud předvolal jako svědky členy šesti okrskových volebních komisí. V následujících dnech budou před soudem vypovídat členové dalších čtrnácti. Celkem by se do čtvrtka ke stížnosti FPÖ mělo vyjádřit asi 90 svědků. Na rozdíl od běžných ústavních stížností se podáním FPÖ vzhledem k závažnosti nezabývá jediný soudce zpravodaj, ale celý tým soudců.

Výpovědi prvních svědků –předsedů volebních komisí okrsků Innsbruck-venkov a Jihovýchodní Štýrsko – potvrdily, že sčítání hlasů z korespondenčního hlasování neproběhlo podle všech pravidel. Obálky s hlasovacími lístky komise otevřely dříve než měly, a druhá z komisí dokonce hlasy dříve i sečetla. Na sčítání se navíc podílely i osoby, které ke komisi nepatřily.

„Jinak by se to nedalo stihnout,“ zdůvodnil vzhledem k rekordnímu počtu korespondenčních hlasů jeden ze svědků své rozhodnutí. Zároveň ale zdůraznil, že šlo o formální pochybení, které se nedá označit za volební podvod. 

Norbert Hofer
Zdroj: REUTERS
Autor: Heinz-Peter Bader

FPÖ podala k soudu stížnost kvůli nesrovnalostem při korespondenčním hlasování, jehož využilo zhruba 570 tisíc lidí a které nakonec rozhodlo o vítězství van der Bellena.

Podle FPÖ byly některé hlasy sečteny ještě před stanovenou hodinou pro otevření obálek a ty navíc zřejmě v některých případech otevírali lidé, kteří k tomu neměli oprávnění.

Verdikt soudu nejpozději 6. července

Agentura APA upozornila, že výpovědí se svědci z volebních komisí mohou vystavit trestnímu stíhání. Podpisem po sečtení hlasů totiž stvrdili, že vše proběhlo podle pravidel. Aby se neuvedli přiznáním pochybení do problémů, mohli by odmítnout vypovídat. Žádný ze zatím předvolaných svědků tak ale neučinil. 

Rozhodnutí soudu by mělo padnout nejpozději 6. července. Na 8. července je totiž naplánováno uvedení van der Bellena do úřadu prezidenta. Pokud soud uzná oprávněnost stížnosti FPÖ, budou se volby muset opakovat přinejmenším v některých volebních okrscích. 

Norbert Hofer
Profil

Norbert Hofer, kandidát Svobodných

Od října 2013 je druhým místopředsedou Národní rady. Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Je ženatý a má čtyři děti.

Pokud by se tak stalo, převzalo by funkce hlavy státu po odcházejícím prezidentovi Heinzi Fischerovi dočasně předsednictvo rakouského parlamentu.

Komentátoři: Hoferova prohra FPÖ neoslabí

Rakouští komentátoři se den po volbách shodli, že Hoferova těsná porážka stranu FPÖ dlouhodobě neoslabí. „I druhé místo ve volbách znamená pro Norberta Hofera a FPÖ enormní úspěch. Zatímco Van der Bellena podporovala koalice prominentů a zástupců několika stran, za Hofera se postavili jen Svobodní. A ještě nikdy nedokázal opoziční kandidát shromáždit tolik hlasů,“ uvedl deník Die Presse v komentáři pojmenovaném „Žádný důvod k oslavám, pane prezidente“.

Alexander Van der Bellen krátce po svém volebním vítězství
Zdroj: Reuters

Die Presse rovněž upozornil, že podpora pro Hofera z prezidentských voleb se může přenést i na podporu pro FPÖ v parlamentních volbách. „Kdo už jednou dal hlas Hoferovi, mohl by to snadno udělat znovu ve volbách do Národní rady,“ napsal deník.

Strana ale čelí kritice kvůli pravicovému populismu – zejména v souvislosti s uprchlickou krizí. Jejím podstatným rysem je také nacionalismus, který se promítá hlavně do odmítání Evropské unie.

Pětačtyřicetiletý Hofer ale několikrát důrazně odmítl, že by FPÖ byla pravicově extremistická strana. V takovém případě by podle něj měla podporu jen dvou procent voličů. „Větší podíl bláznů v Rakousku určitě není,“ míní. Podle Hofera je FPÖ středopravicová strana s velkou odpovědností, a proto mohla dosáhnout na padesát procent hlasů.  

Video Studio ČT24
video

Politoložka: Spis stížnosti je tak rozsáhlý, že vzniknul patrně už po prvním kole