Další kontroverzní krok Varšavy: Státní hřebčíny jsou po odvolání ředitelů v krizi

Slavnými státními hřebčíny v Janově Podlaském a Michalově, kterým se přezdívá „koňská Mekka“, otřásá krize. Pravicová vláda strany Právo a spravedlnost totiž odvolala jejich dlouholeté ředitele kvůli údajným manažerským selháním a nahradila je lidmi, kteří nemají v oboru žádné zkušenosti. Polští chovatelé se už několik měsíců bouří. A kupci z celého světa váhají, zda dorazí na letošní aukci.

Po uhynutí vzácného koně začali zahraniční klienti odvážet své svěřence ze státních hřebčínů pryč. „Nejde jen o ty dva hřebčíny, stalo se něco víc. Silnou ránu dostala pověst polských chovatelů a celé země,“ konstatoval bývalý ředitel hřebčína Janów Podlaski Marek Trela.

Polské ministerstvo zemědělství přitom odmítá, že by mu šlo o politiku. Mluví o finančních i chovatelských zanedbáních bývalých ředitelů, na která muselo reagovat. „Vedlo by to k tomu, že za deset nebo patnáct let už by Polsko nebylo v této sféře na špici,“ brání kabinet polský ministr zemědělství Krzysztof Jurgiel.

Naše pověst krokem vlády utrpěla, stěžují si chovatelé 

Tradice chovu arabských koní se v Polsku datuje 200 let nazpět. Jde o lukrativní byznys, do kterého dosud politika nikdy nevstupovala. Podle jednoho ze soukromých chovatelů byli odvolaní ředitelé zárukou kvalitní značky. „Udělali velkou chybu. Je za tím politika. Ještě dlouho si budeme napravovat pověst,“ tvrdí Slawomir Bubas.

Právě odborné vedení vlivných státních hřebčínů má podle něj zásadní vliv na částky, které polští chovatelé za své koně utrží. Pokles cen cítí někteří už teď, upozornil chovatel.

Video Události
video

Události: Krize kolem polských státních hřebčínů

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.

Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.

Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.

Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.

Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.

Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.