Rakousko pomůže Maďarsku s ostrahou vnější hranice Schengenu

Rakousko bude Maďarsku pomáhat s ostrahou vnější hranice schengenského prostoru. Dohodli se na tom ministři obrany a vnitra obou sousedních zemí. Kromě vybavení Vídeň poskytne Budapešti také personál z řad vojenské policie.

Na setkání v rakouské obci Sankt Martin an der Raab se ministři vnitra Wolfgang Sobotka a Sándor Pintér a ministři obrany Hans Peter Doskozil a István Simicskó dohodli na posílení vzájemné spolupráce při ochraně jižních hranic Maďarska. Vytvořit chtějí dvě pracovní skupiny, které by měly do měsíce představit konkrétní návrhy spolupráce.

Rakousko usiluje také o to, aby mohlo migranty, kteří poprvé do schengenského prostoru vstoupili na území Maďarska, vracet zpět svému východnímu sousedovi. Umožňovat by to měla dublinská dohoda, řada států včetně Maďarska ji ale kvůli migrační krizi přestala v praxi dodržovat. Vídeň by chtěla zpět poslat tisíce žadatelů o azyl.

„Všichni jsme přesvědčeni, že nesmíme dopustit, aby se přijímala čistě národní opatření,“ uvedl Doskozil. „Co se týče situace kolem migrace, naše stanoviska se dnes přiblížila,“ dodal Simicskó.

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Přes Maďarsko, jehož jižní a východní hranice tvoří vnější hranici schengenského prostoru, se loni do střední Evropy dostaly statisíce migrantů. Většina z nich pokračovala západním směrem do Rakouska a Německa. Průchodu migrantů svým územím Maďarsko zabránilo až výstavbou kontroverzního plotu na podzim 2015. Takzvaná balkánská migrační stezka se následně odklonila přes Chorvatsko a Slovinsko.

Migranti ale cestu přes Maďarsko nepřestali vyhledávat zcela. Podle Vídně z Maďarska do Rakouska denně přijde asi 150 migrantů. Migrační krize značně narušila jinak tradičně dobré vztahy Rakouska s Maďarskem. Bývalý rakouský kancléř Werner Faymann dokonce loni přirovnal zacházení s migranty v Maďarsku k nacistickým deportacím Židů za druhé světové války.

Rakousko loni přijalo 90 tisíc žadatelů o azyl, což představuje více než procento jeho populace. Přes počáteční vstřícnost přistoupilo na počátku tohoto roku k zavedení tvrdých opatření. Letos chce přijmout maximálně 37 500 žádostí o azyl.