Senátor kvůli limitům zbraní odstartoval obstrukce. V kongresu řečnil 15 hodin

Americký senátor Chris Murphy se ve středu rozhodl neopustit řečnický pult v horní sněmovně Kongresu, dokud nezačne příprava zákona omezujícího držení zbraní. Kolem jedenácté hodiny našeho času měl za sebou téměř 15 hodin vystupování, když byla schůze přerušena. Svůj krok, takzvaný filibuster, motivuje tragickým víkendovým incidentem ve floridském Orlandu, kde střelec usmrtil téměř padesát lidí. Na rozdíl od Sněmovny reprezentantů není v Senátu délka projevu nijak omezena.

Senátor Chris Murphy chce vydržet u pultu, dokud Kongres nenajde shodu
Zdroj: Reuters

Murphy v horní sněmovně zastupuje stát Connecticut, kde v prosinci 2012 při podobném incidentu na škole Sandy Hook zahynulo šest učitelů a dvacet žáků základní školy. Senátor prohlásil, že se nedokáže podívat do očí rodičů těchto dětí a říct jim, že od roku 2012 Kongres nic neudělal.

„Pro ty z nás, kdo zastupují stát Connecticut, je neschopnost Senátu cokoli učinit tváří v tvář pokračujícímu vraždění nejen bolestná, ale také hanebná,“ uvedl Murphy v prohlášení. Žádá, aby Senát hlasoval o návrhu jeho kolegyně Dianne Feinsteinové zakázat prodej zbraní osobám podezřelým z přisluhování teroristům. Feinsteinová tento zákon navrhla už loni v prosinci, ale senátní republikánská většina návrh zamítla.

Murphy začal s obstrukcemi přesně v 11:21 tamního času a skončil po druhé hodině ranní. Schůze byla přerušena s tím, že o zmiňovaném zákonu by se mohlo hlasovat už na té příští.

 „Dnešek je zcela jiný, než tomu bylo ke konci minulého týdne. Tento sbor nyní stojí před nutným úkolem shodnout se a přispět k zastavení této epidemie násilné střelby.“

Christopher Murphy

Ze začátku obstrukčního projevu
 

  • Rekord v podobných obstrukcích drží senátor Strom Thurmond z Jižní Karolíny. V srpnu 1957 vydržel mluvit bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby oddálil přijetí zákona ohledně podmínek volebního práva pro Afroameričany.

Držení zbraní je v Americe dlouhodobě sporné téma, ačkoliv právo vlastnit střelnou zbraň je součástí ústavy jako její druhý dodatek. Problému se přitom nevyhnula ani vrcholící kampaň před prezidentskými volbami. Už ve středu prohlásil republikánský uchazeč Donald Trump, že druhý dodatek by neměl platit pro kohokoliv na teroristickém seznamu sledovaných osob v zemi.

Kvůli tomu se plánuje sejít i se zástupci Národní střelecké asociace (NRA) – ve Spojených státech jinak velmi vlivné lobbistické síly. Právě NRA Trumpovu kampaň částečně sponzorovala a newyorský podnikatel také dosud právo vlastnit zbraň silně podporoval.

Republikáni obecně uvádí, že řada lidí se na teroristickém seznamu sledovaných ocitne nesprávně. Je prý nefér takovým lidem upírat právo vlastnit zbraň, které je zakotveno v druhém dodatku ústavy.

Diskuse znovu vyhrotil tragický nedělní incident v Orlandu, kdy v místním gay klubu zabil 29letý Omar Mateen celkem 49 lidí. Právě ve čtvrtek má do Orlanda osobně dorazit prezident Barack Obama i viceprezident Joe Biden. Ten ještě před cestou prohlásil, že pro prosazení návrhu Feinsteinové udělá vše.

Americký Kapitol
Zdroj: ČTK
Autor: Rýzner Zdeněk
Podle něj je absurdní, aby si člověk sledovaný FBI kvůli bezpečnostní hrozbě mohl legálně pořídit zbraň. Biden také upozornil, že trvalo celých sedm let prosadit v Kongresu zákaz prodeje automatických střelných zbraní.

Policie uvedla, že pušku a pistoli, které střelec Omar Mateen v neděli použil, si legálně pořídil asi týden před útokem. V souvislosti s terorismem ho FBI prověřovala dvakrát, a to v roce 2013 a 2014. Během té doby ho na zmíněný teroristický seznam podezřelých umístila. Při sérii výslechů ale federální úřad nic podezřelého neodhalil a Mateena ze seznamu vyškrtl.

Mateen také prošel dvěma bezpečnostními prověrkami u firmy, která mu jako svému zaměstnanci posléze poskytla služební zbraň. G4S se podle mluvčího bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.