Su Ťij míří po dvaceti letech útrap konečně do Evropy

Londýn - Vůdkyně barmské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij se chystá na historickou návštěvu Evropy, během níž do 30. června navštíví nejprve Švýcarsko, kde pronese v OSN projev, následovat bude Norsko, Británie, Irsko a Francie. Šestašedesátiletá Su Ťij strávila dlouhá léta v Barmě v domácím vězení. Poprvé od roku 1988 vycestovala do thajské metropole, a to na konci letošního května. V Thajsku se zúčastnila Světového ekonomického fóra a setkala se i s početnou komunitou uprchlíků z Barmy. Su Ťij je nyní poslankyní dolní komory barmského parlamentu za volební okres Kohmu. Zvolena byla v dubnových doplňovacích volbách.

Návrat Su Ťij do Evropy bude triumfální, dva a půl týdne bude trvat opoziční političce cesta do evropských metropolí, kde bude přivítána okázalostí a ovacemi, které bývají vyhrazeny spíše pro hlavy státu, píše The New York Times.

V Londýně přednese projev k oběma komorám britského parlamentu, což je velká čest. V Paříži bude Su Ťij hostit nově zvolený francouzský prezident Françoise Hollande. V Dublinu se pak politička zúčastní koncertu, který byl uspořádán speciálně pro ni. Setká se i s Bonem, zpěvákem slavné kapely U2, jenž je jejím velkým fanouškem.

Francouzská prezidentská kancelář:

„Tato návštěva bude příležitostí vzdát poctu jejímu boji za demokracii a lidská práva a zároveň znovu potvrdí touhu Francie i nadále podporovat politický přerod v Myanmaru.“

V Oslu si následně Su Ťij konečně vyzvedne Nobelovu cenu za mír, která jí byla udělena už v roce 1991. Su Ťij si ji nemohla převzít, jelikož byla v domácím vězení v Barmě. Na cenu ji tehdy navrhl československý prezident Václav Havel. „Máme na paměti, že Václav Havel za námi stál a že by s námi byl i teď, kdyby byl naživu,“ konstatovala politička.

Půjde o symbolickou událost - podobně jako to Čechoslováci zažili u první cesty prezidenta Havla do Ameriky. Ten Su Ťij vždy podporoval, když bojovala proti vojenské juntě, nucené dětské práci a zavírání disidentů. „Ona je dlouhá léta v domácím vězení a jsou dokumenty o tom, jak brutálně si ona junta počíná,“ prohlásil tehdy Havel.

Su Ťij, vůdkyně barmské opozice:

„Všechny zahraniční cesty jsou stejné, každá země je ale jiná. Zjistím, jak zaostalá je Barma.“

Příběh Su Ťij - bojovnice za barmskou demokracii

Přední barmská disidentka a bojovnice za demokracii a lidská práva se do širšího povědomí dostala počátkem 90. let, kdy získala dvě prestižní ocenění: Cenu Andreje Sacharova (1990) a Nobelovu cenu za mír (1991), na kterou ji navrhl prezident Václav Havel. Tehdy také zesílil mezinárodní tlak na její propuštění z domácího vězení. Právě kvůli uvěznění věhlasné bojovnice se Barma dostala do velké izolace. Politička v minulosti například opakovaně vyzývala k mezinárodním sankcím a bojkotu turistiky do Barmy. Známá je také její výzva k obyvatelům demokratických zemí: „Použijte vaši svobodu k podpoře naší“.

David Cameron a Su Ťij
Zdroj: ČTK/AP/Khin Maung Win

Po propuštění z domácí internace v listopadu 2010 Su Ťij zdůraznila, že chce dál usilovat o navázání dialogu s vojenským režimem a dosáhnout „národního usmíření“. Přiklonila se rovněž k pozastavení většiny sankcí, které západní vlády v minulosti uvrhly na barmský režim, mimo jiné kvůli útlaku opozice a svobodného tisku.

Před květnovou návštěvou Thajska navštívila politička jinou zemi naposled v dubnu 1988, kdy přicestovala z Velké Británie, aby se postarala o nemocnou matku. Su Ťij se však nevrátila do Británie k manželovi a svým dvěma synům, místo toho v době vrcholícího lidového odporu proti vojenské vládě veřejně podpořila demokratizační proces v Barmě, vyhlásila „druhý boj za nezávislost“ a spoluzaložila Národní ligu pro demokracii (NLD), jejíž se stala generální tajemnicí.

Su Ťij odjíždí na svou první zahraniční cestu
Zdroj: Nyein Chan Naing/isifa/ EPA

Za ohrožování státu byla od července 1989 zadržována vojenskou juntou v domácím vězení, propuštěna byla o šest let později. Pod „domácím dohledem“ byla znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. V zajetí tak prožila více než 15 let z 22. Během té doby se objevovaly jen kusé zprávy či záznamy z jejího života. Zatímco byla vězněna, NLD přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách v roce 1990 (získala 80 procent mandátů), junta však výsledky voleb neuznala a odmítla předat moc. Před dvěma lety si vládnoucí generálové v nedemokratických volbách pojistili hladký přechod k civilní vládě a teprve poté disidentku propustili z domácího vězení.

Su Ťij Barmu neopustila, manžela proto neviděla ani před jeho smrtí

Ačkoliv za poslední dvě dekády mohla Su Ťij Barmu několikrát opustit, nikdy tak neučinila. Junta by jí návrat s jistotou neumožnila. Z rodné země nevycestovala ani tehdy, když Rangún odmítl udělit víza jejímu britskému manželovi Michaelu Arisovi, který bojoval s rakovinou. Aris zemřel v roce 1999, naposledy se oba viděli v roce 1995.

Do Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. V roce 1960 s ní Su Ťij odcestovala do Indie. Později vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. Ve Velké Británii se v roce 1972 provdala za tibetologa Michaela Arise, s nímž má dva syny Alexandra (1973) a Kima (1978). Je autorkou řady esejů a držitelkou mnoha prestižních cen.

Vydáno pod