V Makedonii dostal Zeman nejvyšší státní vyznamenání, v Arménii sud koňaku

Český prezident Miloš Zeman obdržel nejvyšší makedonské státní vyznamenání Řád 8. září. Dostal ho za mimořádný přínos pro rozvoj vzájemných vztahů mezi Českem a Makedonií. Zeman je do pátku na návštěvě Makedonie a podpořil snahy této země vstoupit do NATO a Evropské unie. Zároveň poděkoval za její obranu Evropy při řešení migrační krize.

Prezident Zeman během návštěvy likérky Ararat
Zdroj: ČTK Autor: Karel Čapek

Vyznamenání předal českému prezidentovi jeho makedonský protějšek Ďorge Ivanov po setkání v letovisku Ochrid u stejnojmenného jezera. Prezidenti spolu jednali ve vile Biljana, která je venkovským sídlem makedonských prezidentů.

Nejvyšší státní vyznamenání nese datum 8. září, kdy Makedonci slaví Den nezávislosti - v tento den se v roce 1991 v referendu vyslovili pro samostatnost země. V minulosti toto ocenění dostal třeba americký prezident George Bush starší, polský prezident Bronislaw Komorowski nebo maďarský prezident Viktor Orbán, připomněl mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček.

Oficiálním zdůvodněním udělení vyznamenání Zemanovi je „mimořádný přínos pro rozvoj vzájemných vztahů“. Makedonci tak pravděpodobně ocenili i českou pomoc při zvládání migrační krize, kdy do balkánské země přijeli čeští policisté pomoci s hlídáním hranic s Řeckem. Makedonský prezident Zemanovi a českým představitelům za pomoc při zvládání
migrace poděkoval. Vyjádřil i své poděkování za policejní a humanitární podporu.

„Chtěl bych proto plně podpořit úsilí Makedonie při začlenění se jak do Evropské unie, tak do NATO, protože si myslím, že v této migrační krizi prokázala daleko větší odvahu než někteří členové těchto organizací.“

Miloš Zeman

prezident České republiky

Zeman řekl, že skupina asi 40 českých policistů se vymění příští týden. S týmem, který v zemi působí v současnosti, by se chtěl v pátek setkat. Ohledně humanitární pomoci český prezident slíbil, že bude pokračovat. Případná další pomoc bude podle něj záležet na makedonských požadavcích.

Koňak Ararat s chutí popíjeli Chruchill nebo Jelcin

Zeman na oficiální návštěvu Makedonie přiletěl odpoledne z Arménie, kde dopoledne stihnul zavítat do likérky Ararat v metropoli Jerevanu. Zároveň obdržel vlastní sud s asi 400 litry této lihoviny, který však zůstane ve sklepích podniku. Prezidenta dárky potěšily a hostitelům na oplátku v žertu slíbil, že pro ně bude v Česku pracovat jako neplacený agent.

Likérka Ararat vyrábí brandy od roku 1887. Jejich výrobky jsou celosvětově známé jako „koňak Ararat“. I když má Francie na koňak autorská práva, v minulosti jerevanská likérka uspěla v jedné soutěži v Paříži. Francouzi očarováni kouzlem Araratu výrobci povolili používat název „koňak“. 

Prezident Zeman v likérce Ararat
Zdroj: ČTK
Autor: Karel Čapek

Jeho velkým příznivcem byl například i bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill nebo sovětské špičky. V likérce se například vypráví příběh o ruském prezidentu Borisi Jelcinovi z 90. let. Hosty prý při návštěvě vážili na speciální váze. Podle toho, kolik vážil, si odnesl brandy. Jelcin proto pozval na váhu i své bodyguardy.

Hostitelé představili Zemanovi historii firmy i její produkty a ukázali mu sudy, ve kterých koňak několik let zraje. Pro českého prezidenta také připravili ochutnávku nápoje.

Zároveň mu darovali lahev koňaku ročníku 1944, tedy z roku, kdy se Zeman narodil. Jeden z asi 400 litrových sudů opatřili plaketou, která mu zaručuje vlastnictví zrající brandy. Český prezident si tak bude moct kdykoli vyžádat vzorek na ochutnání nebo přijet koňak popít.

Český prezident s potěšením vyhověl setkání s jezídy

Zeman posnídal s arménským premiérem Hoviken Abrahamjanem a na několik minut se opět setkal s prezidentem Seržem Sargsjanem. Nejvyšší arménský představitel se se Zemanem rozloučil ceremoniálem na zahradním prostranství prezidentského paláce.

Zeman se v Jerevanu rozloučil s prezidentem Sargsjanem
Zdroj: ČTK
Autor: Karel Čapek

Na závěr návštěvy Zeman zavítal do kláštera Chor Virap, kde se setkal s místním představitelem jezídské komunity Amo Šarojanem. Zeman již ve středu při setkání s novináři řekl, že jezídi o setkání požádali sami. „Mně bylo potěšením tomuto setkání vyhovět,“ řekl.

I když se víra jezídů skládá z prvků mnoha náboženství včetně křesťanství či islámu, jsou často utlačováni a pronásledováni. V poslední době stovky až tisíce jezídů zabili bojovníci takzvaného Islámského státu. Zeman poznamenal, že světové společenství jim příliš v těžké situaci nepomohlo. „Pokud jsem správně informován, pomohli jim kurdští pešmergové, kteří osvobodili toto společenství na té uzavřené hoře. Já si samozřejmě této pomoci velmi vážím,“ řekl Zeman o nedávné situaci v Iráku.