Jihokorejská mládež se vydala po stopách severokorejské propagandy

zdroj: ČT24

Jihokorejci

Mladí Jihokorejci nebrouzdají po internetu jako jejich vrstevníci bezúčelně, nýbrž plní zároveň špionážní misi. Klíčová slova jako Velký vůdce nebo Slunce národa je vedou po stopách lidí, kteří šíří propagandu severního souseda. "Lidé mohou uvěřit věcem, které nejsou pravdivé. Severní Korea používá při přesvědčování velmi vychytralé metody," poznamenala nezaměstnaná Ma Han-čo.

Komunita Blue Eyes, v níž je Ma zapojená, vznikla poté, co v březnu 2010 zemřelo 46 námořníků při útoku severokorejského torpéda na jihokorejskou korvetu Čchonan. "To byla motivace, která mě vedla k tomu, že se ze mě stala patriotka," řekla Ma. Ta už Národní zpravodajské službě předala na třicet podezřelých odkazů.

zdroj: ČT24

Vyhledávání na internetu

Podle zákona o národní bezpečnosti je glorifikace severokorejského režimu trestná. Přestože to podle kritiků odporuje právu na svobodu slova, hrozí za ni až 7 let vězení. "Mladí lidé nám hlásí stránky zaměřené proti naší zemi. Je to velmi pozitivní fenomén, protože to zvyšuje národní bezpečnost a povědomí o ní," míní Jo Dong-rjul z Policejního vědeckého institutu.

Severní Korea začala využívat sociální sítě s tím, jak se postupně zvětšuje počet lidí, kteří se na internet dostanou – třeba díky nelegálně pašovaným chytrým telefonům. Aktivnější je i Jižní Korea – loni úřady zablokovaly 187 pro-severokorejských účtů na sociálních sítích a odstranily 79 tisíc komentářů. Zvyšuje se i počet případů, které řeší soud.

V Jižní Koreji existuje i další důvod, proč se mladí lidé proti Severní Koreji staví. "Severní Korea je pro ně úplně jiná zem, sjednocení nechtějí. Navíc, jak víme z příkladu Německa, museli bychom pak na sever posílat velké finanční prostředky. A to lidé odmítají," prohlásil děkan Lim Čong-in.

Zpravodajcům na obou koncích znesvářeného poloostrova by se bezpochyby hodil poslední výkřik na poli šifrování – neprolomitelná optická metoda vyvinutá na argentinské univerzitě. Informace skrytá v obraze je zakódovaná sama do sebe. "Můžeme přenášet informace bezpečně, pravděpodobnost, že je někdo rozluští, je velmi malá," poznamenal Néstor Bolognini z Optického výzkumného centra.

zdroj: ČT24

Jihokorejky

Vědci video rozloží na jednotlivá políčka a každé z nich pak prosvítí laserem. Laserový svazek poté prochází přes 2 čočky a tzv. fázovou masku – ta je kódovacím klíčem. Podle její struktury je šifra více či méně složitá. Tímhle procesem vznikne koherenční zrnitost. Když mají takto zakódovaná všechna políčka, do každého ještě navíc vloží specifickou informaci potřebnou pro to, aby se dala od sebe oddělit, a složí je všechny do jednoho. Výsledkem je jeden obraz, takzvaný multiplex. Ten obsahuje všechny informace – jak samotné video, tak cestu k jeho rozkódování. "Při dešifrování informace, která se skrývá v optickém šumu, musíme provést opačný proces," řekl Bolognini.

Příjemce pak na základě vložené informace rozloží optický obraz zpět na jednotlivá políčka a dekóduje ho. Na to kromě čoček potřebuje i duplikát konkrétní fázové masky, kterou byl obraz zakódován. Bez něj šifru neprolomí. Pak už stačí jen políčka poskládat správně za sebe a video je na světě. "Zjistili jsme, že můžeme zakódovat, přenést a obnovit pohybující se obrázky, aniž by se projevil při dekódování šum – aniž by informace z jednoho políčka rušila ta okolní," podotkl  Bolognini.

Prizma » Špionážní mise Korejců

• Prizma » Špionážní mise Korejců

Argentinští vědci podle všeho proces simulují na počítači. Doufají, že jejich vynález, na kterém pracovali 8 let, poslouží k posílání citlivých nebo tajných materiálů. Jak ale upozornil Jaromír Fiurášek z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – při nárůstu počtu skládaných políček se během technicky náročného procesu bude ztrácet kvalita.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku