Istanbulem otřásl výbuch. Zasáhl policejní autobus a zabil 11 lidí

V tureckém Istanbulu u zastávky veřejné dopravy vybuchla nálož. Exploze zasáhla policejní autobus. Podle istanbulského guvernéra zabila jedenáct lidí, původní zprávy hovořily o dvou mrtvých. Téměř čtyři desítky lidí byly zraněny. K útoku došlo v ranní špičce u historického náměstí Beyazit. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale vyslýchají čtyři podezřelé.

Výbuch v centru Istanbulu
Zdroj: Reuters Autor: Osman Orsal

Guvernér metropole Vasip Sahin, který přijel na místo tragédie, řekl, že mezi mrtvými je sedm policistů a čtyři civilisté. Zraněno bylo 36 lidí, tři z nich jsou v kritickém stavu. Pravděpodobně jsou mezi oběťmi jen turečtí občané.

Bombu nastraženou v zaparkovaném autě poblíž zastávky podle webu CNN Türk někdo odpálil na dálku. Podle turecké agentury Anadolu bylo po explozi slyšet střelbu. „Nejspíše je to založené na nějakých svědeckých výpovědích, nicméně stále nemáme informace o tom, kdo by mohl střílet,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

K útoku došlo ve chvíli, kdy kolem projížděl policejní autobus, který byl cílem atentátu. Mířil na nedalekou univerzitu. Ta v reakci zrušila zkoušky, podle Jakuba Szántó je možné, že bude muset vyklidit celý kampus.

„Autobus vezl na střídání jednotku útvaru rychlého nasazení, která hlídá na istanbulské univerzitě.“

Tomáš Laně

turkolog
Video Události
video

Události: Výbuch v Istanbulu zabil 11 lidí

Události: Výbuch v Istanbulu zabil 11 lidí

Szántó: K výbuchu došlo v dopravní špičce

Turkolog Laně: Spirála násilí se může roztáčet dál

K incidentu došlo ve čtvrti Vezneciler poblíž náměstí Beyazit, které patří k historickému jádru evropské části Istanbulu. Jde o bývalou plochu Theodosiánova fóra, kterou vyhledávají turisté. Na fotografiích z místa je vidět výbuchem silně poškozené vozidlo a velký dav lidí. Policie okolí evakuovala.

/*json*/{"map":{"lat":41.01563367007736,"lng":28.960990113630718,"zoom":15,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":41.011908113181526,"lng":28.95998239517212,"type":"1","description":"Místo výbuchu"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Podezřelí: Islámský stát a Kurdové

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Turecko je v poslední době častým cílem útoků, které mají na svědomí buďto separatističtí Kurdové, nebo extremisté hlásící se k organizaci Islámský stát. Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vede proti oběma skupinám od loňského léta ozbrojený boj.

„Je velmi pravděpodobné, že prvním, koho turecké úřady obviní, bude Strana kurdských pracujících PKK, jak jsme to viděli v minulých měsících během řady teroristických útoků ať už v Ankaře, nebo v Istanbulu,“ uvedl před vyjádřením Erdogana Szántó, který upozorňuje, že poslední dobou jsou vražednější útoky islamistů.

Erdogan navštívil zraněné v nemocnici. Podle něj šlo o neodpustitelnou akci a Turecko bude v boji proti teroristům pokračovat až do konce. „Není to poprvé, co ta teroristická organizace ve městech páchá útoky,“ poznamenal s poukazem na stranu kurdských separatistů.

Podle bývalého velvyslance v Ankaře Tomáše Laněho se v Turecku roztáčí vražedná spirála násilí. „Vláda útočí proti kurdským povstalcům na jihovýchodě země, kde v podstatě srovnala se zemí několik měst. Kurdové se městským terorem snaží vládě odplácet,“ říká turkolog. Soudí proto, že zodpovědnost za atentát nesou spíše kurdští separatisté.

Stále větší problémy stále více izolované země

Istanbulský výbuch je jen letos skoro padesátým teroristickým útokem v zemi. Obrovská rozloha a 900kilometrová hranice s válečnou Sýrií jsou nad schopnosti bezpečnostních sil. Na jihovýchodě země navíc probíhá rozsáhlá operace proti kurdským ozbrojencům z PKK.

„Problém Turecka je, že má na východě země 15 milionů Kurdů. A ti se cítí jako Kurdi, ne jako Turci. A proto bojuje proti PKK,“ říká izraelský expert na blízkovýchodní bezpečnost Jacques Neriah.

Země se navíc kvůli politice autoritativního prezidenta Erdogana dostává do stále větší diplomatické izolace. Kvůli hlubokému rozkolu s Ruskem po sestřelení jeho bombardéru v tureckém vzdušném prostoru, kvůli sporu s Bruselem o zrušení víz výměnou za pomoc s uprchlíky i kvůli roztržce s Washingtonem o řešení syrské občanské války.