Šéfka UNESCO věří, že se stane hlavou OSN. Jako největší problém ve světě vidí netoleranci

Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova je adeptem na pozici generálního tajemníka OSN. V pořadu Hyde Park Civilizace prohlásila, že si stojí za tím, že bude zvolena, protože pokud člověk nemá v sobě přesvědčení, že něco dokáže, nemá smysl se něčeho účastnit. Pokud by byla zvolena, chtěla by se zaměřit na konflikty a humanitární krize, spolupráci s členy Rady bezpečnosti OSN a napomoci tomu, aby byla OSN méně byrokratická, ale zato efektivnější.

Video Hyde Park Civilizace - Irina Bokova
video

Irina Bokova jako host pořadu Hyde Park Civilizace

„Byla jsem velmi pyšná, že mě bulharská vláda uvedla jako kandidátku. Vím, že je to velice tvrdá práce, a řekla bych, že je to dokonce ta nejnemožnější práce na celém světě. Časy jsou těžké, ale věřte mi, sedm let mé práce v UNESCO mi poskytlo naději, sílu a odvahu, abych lépe rozuměla výzvám, které jsou před námi,“ uvedla generální ředitelka UNESCO Irina Bokova, jejíž jméno by Rada bezpečnosti OSN mohla v září oznámit jako historicky první generální tajemnici OSN.

Irina Bokova

Irina Bokova

generální ředitelka UNESCO

„Myslím si, že pokud skutečně nejste oddáni nějaké myšlence a pokud nemáte v sobě přesvědčení, že něco dokážete, pak nemá smysl se něčeho účastnit. Když jdete do nějakých voleb, samozřejmě si vždycky představujete, že zvítězíte.“

Irina Bokova

generální ředitelka UNESCO

Bokova je přesvědčena, že se tak stane. Pokud ano, je mnoho věcí, na které by se zaměřila, pokud by je ale měla zestručnit, šlo by zaprvé o problém konfliktů a zadruhé o spolupráci s členy Rady bezpečnosti a rozšíření členství. Sama by totiž krizi nevyřešila, takže by tlačila na Radu bezpečnosti OSN.

„Generální tajemník může radě nastolit některé nejnaléhavější problémy, které se musí vyřešit. Může podpořit více dialogu a může se podílet na budování důvěry mezi zeměmi,“ zmínila.

Porozumění sice někdy podle ní může být těžké, ale je důležité snažit se dávat země dohromady. Po čtyřech letech ve funkci generální tajemnice by chtěla, aby bylo méně konfliktů a aby nikdo nezůstával mimo.

Chtěla by se ale zaměřit i na fungování samotné organizace. „Myslím, že je dnes velká poptávka po tom, aby se celá OSN stala méně byrokratickou, zato více funkční, transparentnější, prostě efektivnější. Moje zkušenost z UNESCO, kde jsem dosáhla hluboké reformy organizace a kde se mi povedlo učinit ji méně byrokratickou a více efektivní, mi může velmi pomoci,“ prohlásila Bokova.

Památky světového dědictví jako způsob komunikace mezi kulturami

Jako největší problém současného světa pak vidí netoleranci. Lze to vidět i na tom, jak se radikálové ve světě mimo jiné chovají k památkám. „Extremisté nás chtějí především přesvědčit, že žádná společná historie neexistuje,“ zmínila šéfka UNESCO. „Někdy máme tendenci zapomínat, že seznam památek světového dědictví je nejlepší způsob, jak vést dialog mezi kulturami. Jsou to nejlepší příklady různých kultur a náboženství. Jsou tam popsány a učíme se je respektovat. Oni nechtějí, abychom žili společně, a to je poselství, které nesmíme akceptovat,“ řekla.

Irina Bokova

Irina Bokova

generální ředitelka UNESCO

„Věřím, že UNESCO disponuje měkkou silou, že může bojovat proti extremistům a spolupracovat s mladými lidmi. Myslím, že důležitá je rovnost pohlaví, a to jak pro rozvoj, tak zachování míru. Věřím, že sedm let učinilo UNESCO více relevantní. Řekla bych, že jsme teď blíž potřebám lidí a také viditelnější.“

Irina Bokova

generální ředitelka UNESCO

V roce 2001 afghánský Taliban přes protesty z celého světa odpálil sochy Buddhy a před čtyřmi roky malijští islamisté ničili památky v Timbuktu. „Viděli jsme, co Taliban udělal v Bámijánu, a to už je více než deset let. Mysleli jsme, že je to nějaká úchylka a že už se nikdy nic podobného nestane. Bylo to tak příšerné,“ uvedla Bokova. Přesto další ničení přišlo s takzvaným Islámským státem a poslední neživé oběti války jsou teď v Sýrii. Místo Aleppa jsou pouze ruiny, poškozený je slavný křižácký hrad Krak des Chevaliers a symbolem ničení syrských památek se stala Palmýra.

„Byli jsme šokováni, konsternováni a hned jsme si říkali, že je důležité se mobilizovat. Myslím si, že je důležité mobilizovat politiky i veřejné mínění. Viděli jsme destrukci, loupení a plenění těchto kulturních míst. Viděli jsme také začátek pašování památek. Říkáme tomu krvavé starožitnosti,“ přiblížila.

Zatímco památky v Timbuktu se s pomocí UNESCO už podařilo opravit, místo soch Buddhů byla krátkodobá 3D projekce, syrské památky si na opravu počkají. Experti UNESCO se tam dostali teprve nedávno. „Byla to předběžná mise,“ doplnila. Zanechalo to ale dojem obrovského zničení. „Smutná zpráva byla, že jsme tam objevili také řadu hrobů, pozůstatky poprav přímo na těchto místech kulturních památek,“ dodala.

Chystají další, mezinárodní misi, jejíž součástí mají být věhlasní experti. „Připravujeme také významnou konferenci, která se bude konat 2. a 3. června v Berlíně a bude se tam hovořit právě o syrských památkách,“ řekla. „Věřím, že konference zahájí solidní diskuzi mezi experty o budoucnosti tohoto dědictví,“ doplnila.

V srpnu 2015 pro Reuters řekla Bokova ohledně Palmýry, že takové činy jsou válečné zločiny a pachatelé musí být postaveni před soud. Nyní dodala, že při posuzování těchto případů je zapotřebí postupovat s velkou přísností.