Peking - Demonstrace z roku 1989, které zaplnily náměstí Tchien-an-men a rozšířily se do dalších měst, jsou v Číně stále tabu. Před výročím krvavého zásahu proti demonstrantům ze 4. června 1989 v Pekingu zadrželi stovky aktivistů, úřady je odeslaly do jejich domovských provincií. Cenzoři dnes navíc zablokovali na internetu vyhledávání termínů, které s událostí souvisejí. Od zásahu, kterým čínská armáda nemilosrdně ukončila týdny prodemokratických protestů, uplynulo přesně třiadvacet let. Dodnes není zcela jasné, kolik lidí zemřelo. Odhady se pohybují od stovek až po tisíce.
Aktivisté museli kvůli výročí masakru na Tchien-an-men pryč z Pekingu
Stovky aktivistů bojujících za lidská práva čínské úřady v posledních dnech odeslaly do jejich domovských provincií. „Úřady pozatýkaly aktivisty a v sobotu večer je odvezly na nádraží Peking-jih, kde bylo přistaveno množství autobusů,“ vypověděl jeden z organizátorů peticí Čou Ťin-sia. „Bylo to nějakých 600 až 1 000 lidí z celé Číny. Zapsali si nás a poté nás začali posílat do domovských měst,“ řekl. Podle policie bylo zadržení aktivistů preventivní, úřady se tak chtěly vyvarovat případných dnešních protestů. Jediná povolená připomínka událostí před 23 lety na čínské půdě by se měla konat v Hongkongu, kde je dnes v ulicích očekáváno přes 150 tisíc lidí.
Čínští cenzoři dnes navíc zablokovali na internetu vyhledávání termínů, jako je „4. 6.“, „23“, „svíčka“ nebo „nikdy nezapomeneme“. Snaží se tak utlumit jakékoli připomínky dnešního 23. výročí krvavého potlačení prodemokratických protestů na pekingském náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men). Pokud kdokoli zadá některý z termínů, objeví se na obrazovce: „Žádný výsledek vyhledávání nemůže být zobrazen kvůli platným zákonům, pravidlům a politice.“
Zpravodaj ČT v Číně Tomáš Etzler poznamenal, že čínská vláda blokuje i zahraniční televizní vysílání. Kdykoli například stanice CNN nebo BBC oznámí reportáž o 23. výročí této události, tak televizní obrazovka zčerná. Etzler rovněž informuje o zvláštním dění na šanghajské burze, která dnes poklesla o 64,89 bodů, což si mnoho Číňanů spojilo s datem 4. 6. 1989. Na internetu se proto nedá vyhledávat ani šanghajská burza.
Čínská vláda nikdy oficiálně neuvedla, kolik lidí 4. června 1989 zemřelo, když na náměstí Tchien-an-men vjely tanky. Skupiny na ochranu lidských práv odhadují počet mrtvých převážně z řad studentů od několika set až po několik tisíc.
GALERIE
videogallery_234499
Čínská armáda tehdy dostala jasný rozkaz - do úsvitu mělo být náměstí prázdné. Protože si další zaváhání už nemohla dovolit, nasadila na začátku června 1989 tanky a ostrou munici. Dodnes není jasné, kolik lidí ten den zemřelo. „Bývalý primátor mi řekl, že podle jeho záznamů to bylo kolem dvou stovek lidí. Já odpověděl, že podle údajů státní tiskové agentury a stranického tajemníka pro Červený kříž šlo o 747 lidí,“ podotkl spisovatel Jao Ťia-fu.
Exprimátor Čchen Si-tchung byl krátce po potlačení protestů odvolán a teď si odpykává šestnáctiletý trest za korupci. Pozůstalým zbývá jenom doufat, že se vláda k incidentu postaví čelem a poskytne jim alespoň nějaké informace o osudu jejich příbuzných, nebo je dokonce odškodní.
USA vyzývají Čínu: Propusťte vězně
Spojené státy vyzvaly Peking, aby propustil aktivisty, které stále kvůli masakru vězní. „Apelujeme na čínskou vládu, aby propustila z vězení všechny ty, kteří si stále ještě odpykávají trest za účast v těchto demonstracích,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner. Jenže Čína to odsoudila jako „vměšování do vnitřních záležitostí Číny a nepodložené obvinění vůči čínské vládě“. „Čína vyjadřuje ostrou nespokojenost a nesouhlas,“ uvedlo také ministerstvo zahraničí.
Podle organizace pro lidská práva Duihua (Dialog), která sídlí ve Spojených státech, zůstává za mřížemi ještě asi desítka demonstrantů z roku 1989. Mezi nimi jsou také dva, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, a dva, kteří dostali doživotní trest.
GALERIE
videogallery_234733
Čína si na úbytek straníků nemůže stěžovat
Jak dokazuje zájem o stranické knížky komunistické strany, cenzura zabírá a Číňané se spíš než do minulosti dívají do budoucnosti. A režim věří, že příchod nové generace přežije bez velkých změn. Pro dnešní mládež je totiž aktivita v komunistické straně stále nejjistější cestou ke kariéře. Mladí lidé se stávají novými a přitažlivými tvářemi strany, která přitom dál staví na marxistické ideologii.
„Být členem strany pořád pomáhá, protože vás považují za výše postavené,“ říká mladá komunistka Fu Siao-süanová. „Když se řekne komunistická strana, mnozí si představí staré vládní činitele. Ale je tu mnoho mladých, jako jsme my,“ dodává další členka strany Jang Chaová.
Čínská strana se mění - v únoru překvapil její pravděpodobný příští vůdce a nynější viceprezident Číny Si Ťin-pching, který v Americe zavítal do městečka v Iowě, kde byl před lety na stáži. Stejně jako on, který má za manželku populární zpěvačku, se i studenti snaží vylepšit image strany. Komunistické buňky studentů se scházejí o víkendech. Kritika dodržování lidských práv v Číně je moc nezajímá - jde jim hlavně o kariéru, což se stranickou knížkou vždycky šlo lépe. Na úbytek straníků si tak čínští komunisté stěžovat nemůžou. S osmdesáti miliony členů jsou pořád největší politickou stranou na světě.
Čína