Evropský zatykač na Assange podle Švédska dál platí

Evropský zatykač na Australana Juliana Assange dál platí. Rozhodl o tom soud ve Švédsku, kde je Assange stíhaný kvůli údajnému znásilnění z roku 2010. Zakladatel serveru WikiLeaks žije od roku 2012 na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Obává se, že ho Británie v případě zadržení vydá do Švédska a to pak do USA.

Julian Assange na ekvádorské ambasádě
Zdroj: Reuters

Julian Assange obvinění ze znásilnění, ke kterému mělo dojít v srpnu 2010 ve Švédsku, odmítá a tvrdí, že je účelové. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci server WikiLeaks zveřejnil.

„Soud se domnívá, že nadále trvá podezření Juliana Assange ze znásilnění… a že existuje riziko, že se pokusí uniknout nebo se jiným způsobem vyhnout stíhání či trestu,“ uvedl švédský soud, podle kterého se neobjevily žádné nové důkazy, které by umožňovaly evropský zatykač zrušit.

Komise pro lidská práva při Radě OSN v únoru uvedla, že Británie a Švédsko Assange zadržují svévolně a Australan by měl být osvobozen a odškodněn. Švédská prokuratura však reagovala tím, že zpráva OSN nemění její závěry z předběžného vyšetřování a že znovu požádá o možnost výslechu Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Jihoamerická země mu udělila politický azyl.

Fantom digitálního věku

Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.