Prezidentem Rakouska se stal Van der Bellen. Chce spojit rozdělenou zemi

Novým rakouským prezidentem se stal 72letý Alexander Van der Bellen. Vídeňský rodák kandidoval jako nezávislý, přestože je členem strany Zelených. Velmi těsné druhé kolo voleb rozhodly až korespondenčně odevzdané hlasy. Díky nim Van der Bellen porazil svého soupeře Norberta Hofera o 0,6 procentního bodu a zvítězil v nejtěsnějších prezidentských volbách v historii Rakouska. Jako hlavní úkol pro svůj šestiletý mandát vidí sjednocení rozdělené rakouské společnosti.

On-line přenos

Rakouské prezidentské volby

  • 23:02

    „Tento rozštěp nemůže v Rakousku pokračovat, musí se najít nějaký kompromis. Prezident teď musí podat pomocnou ruku i těm, kteří hlasovali pro jeho protikandidáta. Ta situace je nyní vážná, protože to, čemu se říká systémové strany, zkrátka trochu ztrácejí,“ komentoval sociolog Heinz Bude z Univerzity Kassel.

  • 21:41

    "Kandidát Hofer se snažil vystupovat s lehkostí a potlačovat extremistcké názory z vlastní strany, nicméně nálepka Svobodných jako extremistické strany zůstává a většina voličů ji vnímá," zmínil politolog salzburské univerzity Zdeněk Kudrna.

  • 21:15

    Novému rakouskému prezidentovi vzkázal na dálku gratulace i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Přeji mu, aby se stejně jako jeho předchůdce zastával renesance česko-rakouských vztahů a aby nyní dokázal překonávat příkopy ve společnosti,“ uvedl Zaorálek. 

Norbert Hofer kandidující za populistickou Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) držel po sečtení hlasů odevzdaných ve volebních místnostech vedení s 51,9 procenty, zatímco Van der Bellena podpořilo 48,1 procenta voličů. V pondělí ale volební komise do výsledků započítaly i 744 000 hlasů odevzdaných korespondenčně. Právě ty rozhodly, že se novým prezidentem Rakouska stane finanční expert Van der Bellen.

Van der Bellen zvítězil ve čtyřech spolkových zemích včetně Vídně, zatímco Hofer v pěti. Hlasování, v němž oba kandidáti získali přes 2,23 milionu hlasů, se zúčastnilo 72,7 procenta oprávněných voličů.

V čele Rakouska stane Van der Bellen na dalších šest let, odcházejícího prezidenta Heinze Fischera vystřídá v červenci.

Pro nového prezidenta jsou všichni stejně důležití

Alexander Van der Bellen
Zdroj: Reuters

Ve svém prvním povolebním vystoupení ve vídeňském paláci Schönburg Van der Bellen řekl, že vnímá zemi jako rozdělenou. Mnoho obyvatel má prý pocit, že jim politici nenaslouchají „Mnoho lidí v této zemi má pocit, že nejsou dostatečně vidět nebo slyšet nebo obojí. Potřebujeme novou kulturu vzájemné komunikace, politiku, která se bude zabývat skutečnými otázkami, strachem a hněvem lidí,“ podotkl příští prezident. „Když někomu naslouchám, tak můžu také očekávat, že bude naslouchat on mně,“ věří.

Van der Bellen ujistil, že bude tvrdě pracovat na tom, aby získal důvěru i těch voličů, kteří odevzdali svůj hlas Norbertu Hoferovi. „Chci sloužit zemi a všem zdejším lidem,“ řekl o své budoucí roli. Jako nadstranický prezident hodlá okamžitě pozastavit své členství ve straně Zelených a stát se konstruktivním protějškem vlády a parlamentu.

Výsledek voleb, který byl téměř padesát na padesát, podle něj neznamená, že by jedna polovina byla důležitější než druhá. Obě jsou podle něj stejně významné „a společně tvoří krásné Rakousko,“ uzavřel své vystoupení Van der Bellen.

Hofer: Naše práce je investicí do budoucna

I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany a může podle pozorovatelů znamenat posílení podobných uskupení v Evropě.

Hofer už před oficiálním oznámením výsledků na svém facebookovém profilu uznal porážku. „Milí přátelé, děkuji vám za vaši velkolepou podporu. Samozřejmě jsem dnes smutný. Rád bych za vás jako spolkový prezident dohlížel na naši nádhernou zem,“ uvedl kandidát Svobodných. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nasazení ve volební kampani nepůjde do ztracena, ale stane se investicí do budoucna.

Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.

Norbert Hofer
Zdroj: Reuters

Kancléř z FPÖ u Van der Bellena neprojde

Nový prezident vystupuje s obecně umírněnějšími výroky než jeho protikandidát Hofer. Zato je ale velmi kritický vůči FPÖ a nechce dopustit jmenování zástupce Svobodné strany Rakouska do čela vlády – mimo jiné kvůli jejich euroskeptickému pohledu, který by podle něj poškodil mezinárodní pověst Rakouska i fungování Evropské unie. Už nyní má ale v průzkumech veřejného mínění FPÖ větší podporu než vládní koalice socialistů a lidovců. 

Van der Bellen je dlouhodobým obhájcem uprchlíků a je kritický i vůči stávající vládě. Ta zavedla přísná protiuprchlická opatření, jako například stanovení horní hranice počtu přijímaných běženců za rok nebo obnovení kontrol na hranicích. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dva syny. 

Van der Bellenovi rodiče byli estonsko-ruského původu. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě.

Odpůrce českých jaderných elektráren

Do strany Zelených vstoupil v roce 1992, o pět let později se stal jejím lídrem a za další dva roky i předsedou poslaneckého klubu Zelených v Národní radě. Dříve byl členem Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ). V roce 2012 opustil parlament a zasedá ve Vídeňské obecní radě. 

V minulosti Van der Bellen často kritizoval Česko kvůli jaderným elektrárnám v Temelíně i v Dukovanech a Slovensko kvůli elektrárně Mochovce. Dříve například prohlásil, že „25 miliard šilinků, které má rakouská vláda vydat na nákup nových stíhaček, by mělo být raději použito tam, kde hrozí pro rakouskou bezpečnost skutečné nebezpečí, tedy proti české jaderné elektrárně Temelín“. V roce 2001 se ale vyslovil proti snaze politiků FPÖ podmínit vstup ČR do Evropské unie neuvedením Temelína do komerčního provozu.

Alexander Van der Bellen
Zdroj: Reuters

Evropa si oddechla, AfD pochválila Hofera a rozum rakouských voličů

Německá vládní sociální demokracie (SPD) i opoziční Zelení vítězství Alexandera Van der Bellena uvítali. Podle nich je úspěch bývalého předsedy rakouských Zelených dobrý pro Evropu a zajistí otevřenost Rakouska. „Nesmíme připustit, aby pravicově populistické, pravicové nebo nacionalistické strany znovu zničily svobodu a demokracii v Evropě, které jsme roky společně budovali,“ uvedla generální tajemnice SPD Katarina Barleyová.

Populistická Alternativa pro Německo (AfD) ocenila množství hlasů, které získal poražený kandidát Norbert Hofer, jehož Svobodná strana Rakouska (FPÖ) má k AfD názorově blízko. Hofer podle AfD zastával odvážné pozice v názoru na uprchlickou krizi, když žádal zastavení příchodu běženců. „Velká podpora pro Hofera jasně ukázala, že čím dál víc lidí dává přednost rozumu před utopií a nenechává se zmást řečmi o tom, že alternativy neexistují,“ uvedl místopředseda AfD Jörg Meuthen.

Podle italského ministra zahraničí Paola Gentiloniho je Van der Bellenovo vítězství úlevou pro Itálii i pro Evropu. O oddechnutí psal na Twitteru i francouzský premiér Manuel Valls. „Je to úleva vidět, že Rakušané odmítli populismus a extremismus. Každý v Evropě si z toho musí vzít ponaučení,“ uvedl Valls s odkazem na úspěch FPÖ.

Prodi: Těsné vítězství je stejně nebezpečné jako těsná prohra

Někdejší předseda Evropské komise Romano Prodi prohlásil, že je s konečným výsledkem v Rakousku velmi spokojen. „Samozřejmě je to velice těsné vítězství, možná to tak dopadlo jen díky výměně na postu kancléře,“ řekl Prodi s tím, že je ale celkově velmi spokojen. Podle Prodiho nyní Van der Bellena čeká úkol usmířit obě dvě části rozdělené země. Těsné vítězství Van der Bellena pak považuje za signál, který je stejně nebezpečný, jako by bylo případné Hoferovo vítězství.

Rakouský kardinál Christoph Schönborn, který zastává úřad vídeňského arcibiskupa, stejně jako Prodi vyzval Van der Bellena, aby se nyní věnoval sjednocení země. „Vzhledem k velice těsnému volebnímu výsledku je obzvláště zapotřebí, aby spolkový prezident byl tím, kdo spojuje rozdělené,“ uvedl Schönborn.