První humanitární summit OSN. K jeho možným závěrům panuje skepse

V tureckém Istanbulu začal summit OSN – první, který je zaměřený čistě na humanitární situaci v oblastech zasažených válkou. Řešit má faktory, které poskytování pomoci aktuálně znemožňují, třeba bombardování nemocnic na Blízkém východě a v Jemenu, bránění v přístupu humanitární pomoci na Ukrajině nebo rizika pro pracovníky charity. Očekává se i oznámení konkrétní finanční podpory, i když zřejmě nepůjde o nic víc než o přísliby do budoucna.

Syrský chlapec zdraví vozidlo humanitárních pracovníků OSN
Zdroj: REUTERS Autor: Mohamed Azakir

Jednání se zúčastní zhruba 80 vládních delegací včetně 45 nejvyšších představitelů. Dvoudenní schůzka si klade za cíl zajistit politickou vůli, která by pomohla zlepšit jak poskytování pomoci, tak řešení hlavních příčin rozsáhlých humanitárních problémů.

„Sešli jsme se zde, abychom utvořili jinou budoucnost,“ prohlásil na úvod summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Vyzývám vás k tomu, abychom do roku 2030 snížili o polovinu počet vnitřních uprchlíků a pro běžence a přesídlené osoby nalezli lepší dlouhodobá řešení,
spočívající v rovnějším sdílení odpovědnosti,“ dodal.

Merkelová: Je třeba učinit konec nesplněným finančním příslibům

Summitu se účastní i německá kancléřka Angela Merkelová či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten na konferenci zopakoval, že stávající humanitární systém je podle něj nedostačující, uprchlické břemeno nesou jen některé země a odpovědnost by měl tudíž přijmout celý svět. „Turecko na svém území hostí největší počet migrantů na světě, z toho 2,7 milionu Syřanů,“ zdůraznil Erdogan.

Turecký prezident Erdogan při projevu k delegátům summitu
Zdroj: Reuters
Autor: Osman Orsal

Merkelová uvedla, že je třeba učinit konec nesplněným finančním příslibům a nastolit důvěryhodný systém financování humanitárních projektů. „Velmi často jsou přislíbeny finanční dary, ale peníze nepřicházejí. To musí přestat,“ řekla Merkelová.

S Erdoganem chce na okraj summitu mluvit mimo jiné i o nedávném rozhodnutí tureckého parlamentu týkajícím se odebrání imunity čtvrtině poslanců. Podle kritiků chce vládní Strana spravedlnosti a rozvoje tímto krokem zasadit ránu prokurdské opozici, jejíž řady by kvůli trestnímu stíhání zákonodárců notně prořídly.

Českou delegaci vede Bělobrádek, je v ní i Pánek

Českou vládu na akci zastupuje její místopředseda Pavel Bělobrádek. „Očekávám, že jednání v Istanbulu budou skutečně konstruktivní, abychom při humanitárních katastrofách a krizích nejednali pouze reaktivně,“ uvedl Bělobrádek v tiskovém prohlášení. Podle něj je potřeba nalézt dlouhodobou globální strategii prevence vzniku humanitárních krizí a volit mnohem aktivnější přístup při jejich řešení.

V české delegaci je i ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Summit má podle jeho názoru širší význam. „Není jen o cifrách, ale snaží se obrátit pozornost i tím směrem, že je třeba lépe provazovat přípravu na humanitární krize, zaměřit se na odolnost místních komunit (v zemích zasažených konfliktem) a posilovat tamní občanské společnosti,“ podotknul Pánek.

Video Martin Palouš: Zázraky bych od summitu nečekal
video

Martin Palouš: Zázraky bych od summitu nečekal

Martin Palouš: Zázraky bych od summitu nečekal

Pánek: Summit by se měl zabývat i fungováním Rady bezpečnosti OSN v případech konfliktů

Představitelé pěti velkých tuzemských neziskovek vydali před summitem společné prohlášení. V něm apelují na navýšení finančních prostředků na českou zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, jejich lepší provazování a větší aktivitu České republiky při hledání společných řešení stávajících krizí.

Počet běženců se za posledních dvacet let zdvojnásobil

Summit přichází v době, kdy svět zažívá největší humanitární krizi od druhé světové války. Její součástí je pomoc pro více než 11 milionů lidí, kteří museli utéct ze Sýrie kvůli válečnému konfliktu trvajícímu pět let, či pro desítky milionů zasažených suchem a záplavami souvisejícími s klimatickým jevem El Niňo.

V oblastech konfliktů žije miliarda lidí. Počet těch, kteří museli opustit domovy, se za posledních dvacet let zdvojnásobil a devět humanitárních pracovníků je v průměru každý týden zabito, zraněno nebo uneseno.

„Jsme svědky ignorování Ženevských konvencí, které zakazují útočit na civilní cíle i obyvatele. Máme tu velmi šokující příklady útoků na nemocnicie a školy.“

Jan Eliasson

náměstek generálního tajemníka OSN

Neočekává se však, že by účastníci summitu schválili něco více než nezávazné sliby o tom, že budou pohotově jednat při potenciálních konfliktních situacích, budou se snažit zabránit novým a budou řešit hlavní příčiny nynějších konfliktů. Není ani jisté, zda nabídnou výrazně více peněz na humanitární účely.

Očekává se, že humanitárním organizacím bude v letošním roce chybět až 15 miliard dolarů (361,6 miliardy Kč). Některé z nich, jako například Lékaři bez hranic, se summitu odmítly zúčastnit, neboť od něj neočekávají konkrétní posun, ale pouze „ohlašování dobrých záměrů“.

„Škoda, že tam (Lékaři bez hranic) nejsou. Pravděpodobně více než kdo jiný vnímají citlivě ten rozdíl mezi slovy, závazky a přijatými politikami a potom tou skutečností,“ uvedl Martin Palouš, bývalý velvyslanec České republiky při OSN.