Tragédie letu MH17: Příbuzní obětí žalují Rusko i samotného Putina

Rodiny obětí sestřeleného letu MH17 na východě Ukrajiny žalují Rusko a šéfa Kremlu Vladimira Putina u Evropského soudu pro lidská práva. K tragédii, při níž zahynulo všech 298 lidí na palubě, došlo v roce 2014. Západ a Kyjev viní povstalce podporované Moskvou, ta naopak ukazuje prstem na ukrajinskou armádu.

Žaloba ze strany příbuzných je založena na porušení základního práva cestujících na život, informoval server News.com.au. Rodiny požadují odškodné 10 milionů australských dolarů za každou oběť. V žalobě je uvedeno celkem 33 jmen – osm z Austrálie, jedno z Nového Zélandu a zbytek z Malajsie, uvedl list The Sydney Morning Herald.

Právník, který se v případu angažuje, prohlásil, že pro příbuzné je těžké žít s vědomím, že šlo o zločin. „Rusové nemají důkazy, které by podložily jejich obvinění vůči Ukrajině, my máme fakta, fotografie a další tuny materiálu,“ konstatoval Jerry Skinner s tím, že nyní se čeká na to, zda soud případ přijme.

Ruský prezident Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Nizozemští vyšetřovatelé loni v říjnu oznámili, že malajsijský boeing sestřelila loni raketa BUK odpálená z východní části země. Zasáhla přední část letadla, které se následně ještě ve vzduchu rozlomilo. O viníkovi ale zpráva nehovořila. Moskva tehdy označila závěry vyšetřování za „nepřesné“ a „nepodložené“.

Mezinárodní tým vyšetřovatelů se obrátil na případné svědky prostřednictvím videa, jež shrnuje údajnou cestu raketového systému BUK na korbě tahače značky Volvo východní Ukrajinou.

Z Doněcku byl BUK údajně transportován do Snižne, kde měl být v den sestřelení letadla okolo poledne vyložen z tahače a dále měl pokračovat sám po vlastní ose. Další den ráno byl spatřen v Luhansku, opět naložený na kamionu značky Volvo. Ráno měl podle zachyceného rozhovoru separatistů překročit ukrajinsko-ruskou hranici.

Raketový systém BUK
Zdroj: ČTK/LEHTIKUVA
Autor: Martii Kainuhinen
  • Skupina investigativních novinářů Bellingcat, která se opírá o veřejně dostupné zdroje, došla v únoru k závěru, že k vyslání systému BUK na východ Ukrajiny rozhodl šéf ruské obrany Sergej Šojgu a prezident Vladimir Putin. 

Ruské verze příběhu

Ruská zbrojovka Almaz-Antej, která vyrábí rakety BUK, zveřejnila několik hodin před nizozemskými vyšetřovateli svou vlastní analýzu. Podle ní zasáhla malajsijský boeing raketa vystřelená z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Inkriminovaný typ rakety se prý už nevyrábí, Rusové i Ukrajinci jím ale stále disponují.

Podle původní ruské teorie měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z ukrajinského bojového letounu. Ukrajinský bitevník Su-25 s pilotem Vološynem se prý na základnu vrátil bez raket a kolegům řekl, že cíl se „ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě“.

Boeing 777 společnosti Malaysian Airlines mířil 17. července 2014 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Nizozemci náhle ztratili s letounem kontakt 50 kilometrů od rusko-ukrajinské hranice. Trosky se našly u východoukrajinské vesnice Hrabove, v pásmu ovládaném povstalci. Separatisté předali vyšetřovatelům neporušené černé skříňky, ale sběr důkazů a trosek dlouho komplikovaly boje mezi rebely a ukrajinskou armádou.

Pozůstatky pasažérů musely být vyzvedávány postupně až do listopadu 2014. Na místo neštěstí dorazili jako první pozorovatelé OBSE, jejich pohyb ovšem omezovali separatisté. Později se přidalo přes 130 expertů malajsijského týmu.