Klimatický úkaz El Niño dál řádí – v indickém městě Falodi naměřili extrémních 51 stupňů Celsia. V dějinách této země je to nejvyšší dosud zaznamenaná teplota. Jihoasijský stát zápolí už několik týdnů s rekordním vedrem a suchem. Do kriticky potřebného začátku monzunových dešťů přitom zbývá ještě několik týdnů.
Peklo v Indii. Na západě země naměřili přes 50 stupňů
Dosavadní rekord měl hodnotu 50,6 stupně Celsia a zaznamenán byl v roce 1956 ve městě Alvar, také v Rádžasthánu. Indické úřady v posledních dvou dnech vydaly varování před vlnou veder pro západní státy Gudžarát a Rádžasthán a pro části státu Madhjapradéš v centrální části země. V těchto oblastech se tak mohou objevit teploty nad 47 stupňů Celsia.
Hlavní letní měsíce – duben, květen a červen – jsou ve většině Indie vždy provázeny nesnesitelným horkem, než dorazí monzunové deště, které přinesou ochlazení. Letos, kdy teplota šplhá ještě výš než obvykle, očekávají lidé monzuny zvláště netrpělivě v těch částech země, které už dva roky trápí sucho způsobené slabými dešti.
Období monzunových dešťů začíná v jižní a jihovýchodní Asii v polovině června díky nastupujícímu efektu La Niña (nezaměňovat za El Niño). Může přinést více srážek, než je obvyklé. Zásoby podzemní vody jsou však v takovém stavu, že ani mimořádně štědrý monzun nemusí stačit.
Data ústřední hydrologické komise ukazují, že hlavní vodní nádrže v Indii jsou téměř z 80 procent prázdné. Tři čtvrtě povodí na subkontinentu má nižší hladinu, než je desetiletý průměr.
Právě květen bývá nejsušším obdobím v roce, letos jsou ale podmínky horší než kdy jindy. Průměrné teploty přesahují tři až pět stupňů oproti průměru – poslední týdny se indický subkontinent pražil v teplotách od 40 do 47 stupňů Celsia.
Indie čelí katastrofálnímu suchu
Už v dubnu zaslalo na 150 aktivistů a akademiků otevřený dopis premiéru Narendru Módímu. Obyvatelstvo v odlehlejších oblastech Indie se podle nich bez zásadní pomoci státu neobejde. Jako první na nedostatek vláhy doplatí ti, jejichž obživa závisí právě na vodních zdrojích.
Vlna indických veder loni vedla k 2500 úmrtím, což dělá rok 2015 jedním z pěti nejhorších v podobných statistikách. Desítka měst v nejvyprahlejších oblastech státu už začala pracovat na společném plánu, jak s nepřízní počasí bojovat. „Všechna práce je zaměřena hlavně na nejohroženější skupiny lidí, které nemají přístup ke klimatizaci, nebo musí pracovat venku,“ popisuje Anjali Džaswal z indické Rady pro ochranu přírodních zdrojů.
Mezi navrhovanými kroky jsou v první řadě varovné systémy, školení lékařů i omezení spotřeby elektřiny i vody během příznivějšího počasí. Ve státě Bihár na východě země dokonce sáhli k zákazu vaření mezi osmnáctou a šestou hodinou ranní.
Pokračující vlna veder už v posledních letech zabila stovky lidí a zničila plodiny ve více než 13 indických státech. Na konto vysokých teplot je třeba připsat i smrt několika set farmářů, kteří kvůli zničené úrodě a nemožnosti splácet dluhy za osivo spáchali sebevraždu.
Optimismus a především vláhu může zdrceným zemědělcům v Indii vlít do žil jiný – v současnosti nastávající jev jménem La Niña. Ten naopak způsobuje ochlazování v Pacifické oblasti a výraznější srážky nad územím Asie. V nadcházejícím čase by se přitom mohl projevit výrazněji než obvykle.
Indům tak nezbývá než odhadům meteorologů věřit a přečkat nejsušší měsíc nejen v tomto roce, ale i za několik předchozích. Pro samotné experty navíc přinesou následující měsíce zajímavé porovnání dvou střídajících se klimatických jevů. Nelze určit, účinky kterého nakonec převáží. Nejvíce však pomyslný souboj dopadne právě na jihovýchodní Asii.
obrázek