Zbavme se břímě minulosti, řekla o vztazích s Čínou první žena v čele Tchaj-wanu

První žena v čele Tchaj-wanu slavnostně složila přísahu. Cchaj Jing-wen ve svém prvním prezidentském projevu nemluvila o ostrově jako o součásti Číny, vyzvala ale ke vstřícnému dialogu s Pekingem. Navázala tak na politiku svého předchůdce, jenž podporoval politiku sbližování s pevninskou Čínou.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen
Zdroj: REUTERS Autor: Tyrone Siu

Nová tchajwanská prezidentka slíbila, že bude střežit suverenitu a území ostrova. Chce ale zároveň uplatňovat zodpovědný přístup ve vztazích s Pekingem a zasadit se o stabilitu. Ve svém projevu navrhla odložit vzájemné spory, nechat historii historií a věnovat se společnému rozvoji v oblastech Východočínského a Jihočínského moře.

Cchaj, která složila přísahu před národní vlajkou, prohlásila, že obyvatelé Tchaj-wanu ukázali, že „oddanost obraně svobody a demokracie se stala jejich způsobem života“. Prezidentka volá po pozitivním dialogu s Čínou, z něhož by mohli těžit jak Číňané, tak i obyvatelé Tchaj-wanu.

„Mnoho obyvatel Tchaj-wanu by v prezidentce rádo vidělo asijskou Angelu Merkelovou. V inauguračním projevu dokázala, že je připravena splnit předvolební sliby. Chce snížit závislost na Pekingu, která je hlavně ekonomická.“

Barbora Šámalová, zpravodajka ČT

Prezidentka stojí v čele Demokratické pokrokové strany (DPP), která je tradičně vnímána jako síla prosazující nezávislost na pevninské Číně nebo minimálně zachování současného stavu.

Video Studio ČT24
video

Zpravodajka ČT: Tchajwanská prezidentka chce snížit závislost na Číně

Zpravodajka ČT: Tchajwanská prezidentka chce snížit závislost na Číně

 

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil samostatnost. Podle BBC má Peking námířeny stovky raket, které by mohl v případě potřeby využít.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou prosazoval se svou Národní stranou (Kuomintang) politiku sbližování s pevninskou Čínou. Za svůj přístup byl ale mnohými kritizován s tím, že je vůči Pekingu příliš přátelský.

Ma během své osmileté vlády posílil ekonomické vztahy mezi oběma stranami, otevřeny byly podnikatelské příležitosti a uvolnilo se cestování přes 150 kilometrů široký Tchajwanský průliv. V listopadu minulého roku došlo k vůbec první schůzce prezidentů Číny a Tchaj-wanu od roku 1949 v Singapuru. 

Napjaté čínsko-tchajwanské vztahy

Komunistický vůdce Mao Ce-tung a nacionalistický prezident Čankajšek se snažili po druhé světové válce dojednat příměří v jihočínském městě Čchung-čching, ale neuspěli.

Obě strany pak obnovily občanskou válku a po vítězství komunistů se Čankajškova vláda přesunula v roce 1949 na Tchaj-wan. Obě vlády si od té doby dělají nárok na zastupování celé Číny.