Současné síly rychlé reakce NATO by na Rusy nestačily, tvrdí generálové

V případě konfliktu s Ruskem na východě Evropy by speciální síly NATO v současném stavu tahaly za kratší konec. Podle listu Financial Times to uvedli dva alianční generálové. Takzvaným silám rychlé reakce NATO by hrozila porážka ještě předtím, než by se připravily k boji.

Členové vedení NATO upozorňují na mohutné investice Ruska do zbrojení v Kaliningradu – baltské enklávě mezi Polskem a Litvou. V případě vyhrocení situace by tamní alianční síly náporu Ruska odolaly jen stěží.

Právě nedostatky sil rychlé reakce jsou hlavním důvodem snah NATO posílit své pozice při východním okraji aliance. Aliance se v roce 2014 v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodla posílit obranu svého východního křídla vytvořením nových sil velmi rychlé reakce o 5000 mužích.

Podle dvojice generálů NATO by ale tyto síly byly při přesunu a rozmisťování příliš zranitelné, než aby je bylo možné vyslat do Polska nebo pobaltských zemí.

I proto aliance počítá s tím, že obranu svého východního křídla vyztuží jinak. Zvažuje například rozmístění celkem čtyř praporů do trojice pobaltských zemí a do Polska. Podle jednoho vysoce postaveného polského diplomata je to přitom naprosté minimum toho, co je potřeba udělat. Aliance bude o opatřeních jednat na červencovém summitu ve Varšavě.

I přes nedostatky považují alianční činitelé síly velmi rychlé reakce za důležitý prvek společné obrany, který je možné využít, aby dokázaly udržet v mezích občanské nepokoje nebo situace, kdy dochází k překročení aliančních hranic.

Činitelé NATO jsou přesvědčeni, že Moskva by takové „hybridní“ prvky využila, aby proti alianci poštvala její protivníky před vypuknutím otevřených bojů. Severoatlantická aliance tvrdí, že Rusko takovou taktiku využívá i na Ukrajině.