Kritika dohody s Tureckem sílí: Pouhé vracení uprchlíků nepomůže, varuje OSN

Uprchlická krize je celosvětový problém, který vyžaduje globální řešení. Pouhé vracení běženců zpět nebude fungovat, varoval Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi s odkazem na turecko-unijní dohodu. Tu kritizují i Lékaři bez hranic, podle nichž ujednání ohrožuje právo lidí žádat o azyl a péči o běžence přesouvá na Ankaru. Do budoucna může navíc zpochybnit samotný status uprchlíka.

Unie chce pomocí dohody s Turky snížit počty běženců přicházejících na starý kontinent. Za každého vráceného nelegálního migranta mají unijní státy přijmout jednoho běžence s právem na azyl přímo z Turecka.

Počty migrantů proudících toutou trasou skutečně klesly, uprchlíci i lidskoprávní organizace ale mimo jiné varují, že Turecko není pro utečence bezpečná země. Více z nich navíc volí ještě riskantnější – přes Středozemní moře do Itálie.

Lékaři bez hranic si stěžují na důsledky dohody v otevřeném dopise adresovaném Bruselu. „Tato dohoda vysílá celému světu špatný signál: země se mohou vykoupit z povinnosti poskytnout azyl. Pokud toto chování budou opakovat další státy, status ,uprchlíka' přestane existovat,“ prohlásila šéfka organizace Joanne Liuová.

„Evropa se snaží udržet lidi tak, aby nebyli vidět. Staví nás to před dilema – (uprchlíci) potřebují pomoc, i v Turecku, pokud se do toho ale organizace zapojí, tak se budou podílet na tomto anti-humanitárním mechanismu. Bojíme se také, že Evropa, pokud jde o možnost se vykoupit (z povinnosti poskytnout azyl), půjde světu příkladem.“

Pavel Gruber, ředitel české pobočky Lékařů bez hranic

„Je druhá světová válka už tak vzdálená, že si vy – evropské státy – nepamatujete základní lidskou potřebu utéct před násilím a pronásledováním, když nezbývá jiná možnost?“ napsala Liuová s tím, že chápe, že migrace se stala kontroverzní politickou otázkou. Podle Lékařů bez hranic by ale pro osmadvacítku mělo být nejdůležitějším úkolem zajištění humanitární pomoci.

Angelina Jolie
Zdroj: ISIFA
Autor: Theo Kingma / Rex Features

Angelina Jolie: Systém péče o běžence se hroutí

Zvláštní vyslankyně Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky, herečka Angelina Jolie, si myslí, že humanitární systém se v důsledku vysokého počtu běženců hroutí. Připomněla, že v tuto chvíli je na světě přes 60 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy, což je nejvíce od konce druhé světové války.

Systém péče o uprchlíky by podle ní měl normálně fungovat tak, že se jim v táborech poskytne dočasné ubytování, strava a zdravotní péče, než se budou moci vrátit do svých domovů. Těm nejzranitelnějším se pak dá možnost azylu.

Země musí na řešení krize spolupracovat – bylo by naivní myslet si, že jednotlivé státy mohou migraci v globalizovaném světě zvládnout individuálně, je přesvědčena Jolie. Sám vysoký komisař OSN pro uprchlíky v pondělí zdůraznil, že migrace je celosvětový fenomén, jenž si žádá celosvětovou reakci.

Video Studio ČT24
video

Gruber: Evropa by měla vytvořit legální a bezpečné cesty do Evropy

Gruber: Evropa by měla vytvořit legální a bezpečné cesty do Evropy

 

Břemeno péče o uprchlíky dosud neslo několik zemí, jež se starají o statisíce utečenců, připomněl Grandi s odkazem na blízkovýchodní země, jako je Turecko, Libanon nebo Jordánsko. Podle něj je možné najít řešení jen na základě dlouhé a obtížné diskuse, reakcí ale nemůže být uzavření hranic a vracení běženců zpět, protože takové řešení nemůže fungovat.

Z dětských uprchlíků prý může vyrůst „ztracená generace“ 

Nezisková organizace Save the Children mezitím vyzvala k uzavření nové mezinárodní dohody, která by zajistila dětským uprchlíkům školní docházku. V současné době chodí na střední školu jen jeden ze čtyř běženců, tvrdí organizace.

Podle nové dohody, k jejímuž uzavření vyzvala vlády a humanitární organizace, by se děti neměly ocitnout mimo školní lavice po dobu delší než měsíc – jinak hrozí, že z nich vyroste „ztracená generace“, která se nedostane z bídy.