Francouzský zákoník práce se změní bez souhlasu parlamentu

Francouzská vláda se rozhodla zavést reformu zákoníku práce pomocí dekretu, tedy bez hlasování parlamentu. Reforma zaměstnavatelům usnadní přijímání i propouštění pracovníků. Plánované změny v uplynulých týdnech vyvolaly vlnu protestů po celé zemi. Opozice na rozhodnutí vlády reagovala návrhem na hlasování o vyslovení nedůvěry.

Francouzský premiér Manuel Valls
Zdroj: Reuters Autor: Charles Platiau

Vláda se tímto mimořádným krokem, který umožňuje ústava, vyhnula nebezpečí, že schválení změn rok před volbami parlamentu a hlavy státu zablokují její vlastní poslanci.

Zmírnění ochrany zaměstnanců podle vlády povzbudí podniky k přijímání nových pracovníků. Kritici však tvrdí, že reforma umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců.

Hlasování o nedůvěře vláda ustojí

Rozhodnutí vlády prosadit reformu bez hlasování parlamentu oznámil premiér Manuel Valls po mimořádné schůzce s ministry. „Návrh by mohl být zablokován,“ uvedl. „Tato reforma musí projít, země se musí posunout kupředu,“ dodal.

Navrhnuté hlasování o důvěře Valls zřejmě ustojí. Rebelujícím poslancům vládní strany se sice reforma zákoníku práce nelíbí, pravděpodobně však nebudou ochotni ohrozit stabilitu vlády, poznamenala agentura AP.

Odpůrci reformy z vládní Socialistické strany nicméně kabinet kvůli jeho postupu podrobili kritice. „Je to drsný způsob využití ústavy k tom, jak zbavit zástupce lidu jejich práva rozhodovat,“ uvedl rebelující socialistický zákonodárce Laurent Baume. Rozhodnutí vlády označil za „nedemokratické“.

Zemi čekají další protesty 

Podle průzkumů je proti reformě většina Francouzů. Kritici odsuzují hlavně tři prosazované body, a to zavedení maximální výše odstupného v případě propouštění, zmírnění podmínek propouštění zaměstnanců z ekonomických důvodů a menší závaznost dodržovat pětatřicetihodinový pracovní týden, který socialisté prosadili v roce 2000. Ve „výjimečných případech“ by podle návrhu reformy mohli zaměstnanci pracovat až 60 hodin týdně.

Cílem vlády je zpružnit pracovní trh a snížit vysokou nezaměstnanost. Na konci února bylo ve zhruba 66milionové Francii bez práce přibližně 3,6 milionu lidí.

Ve čtvrtek se proti reformě budou konat další protesty, které svolalo sedm odborových svazů a mládežnických organizací. Podle svazu středoškolských studentů FIDL vláda svým rozhodnutím „odmítla demokratickou debatu o tomto zákonu“.