Světoobčanství je na vzestupu, Rusy i Němce ale odrazuje masivní imigrace

Stále víc lidí se považuje spíše za světoobčany než za občany jednoho státu. Tento trend je patrný zvláště v rozvíjejících se zemích, kde lidé uvažují víc v globálním měřítku, vyplynulo z průzkumu BBC. Naopak v průmyslových státech, jako je Německo, je výrazně méně kosmopolitů než před patnácti lety, což souvisí i s určitou nerozhodností Němců, pokud jde o pro-uprchlickou politiku Berlína. Proti-imigrantské postoje zastávají nejvíc Rusové, skoro všichni Španělé by naopak Syřany přijali.

Muslimové v Německu
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Swen Pförtner

Více než polovina občanů rozvíjejících se zemí se cítí světoobčany, ukázal průzkum GlobeScan, který proběhnul v osmnácti státech, a odpovídalo v něm 20 tisíc lidí. Více než dvě třetiny lidí se cítí být kosmopolity v Nigérii, Číně, Peru nebo Indii.

V průmyslových zemích je trend spíš opačný. Ránu uštědřila ideálu světoobčanství mimo jiné světová finanční krize, která vypukla v roce 2008. Třeba v Německu je kosmopolitů jen asi třicet procent, což je nejnižší procento za 15 let.

„Je třeba dívat se na to v politickém a emocionálním kontextu,“ zdůrazňuje Lionel Bellier z GlobeScan. Podle něj jde o reakci na otevřenou politiku kancléřky Angely Merkelové, která dovolila více než milionu běženců přijít do Německa.

Angela Merkelová s dětskými uprchlíky v Turecku
Zdroj: Bundesregierung
Autor: Steffen Kugler

Výsledky ukazují, že relativně málo Němců je pro neomezené přijímání Syřanů – celkem 54 procent. Třeba ve Velké Británii, která nastavila hranici počtu přijatých běženců, je to 72 procent.

„Němečtí respondenti vykazují vysoký stupeň nerozhodnosti, pokud jde o schválení nebo neschválení současného vývoje a toho, že se jejich země ujala vůdčí role v uprchlické krizi,“ poznamenal Bellier.

Němci nejsou nadšeni ani z případných sňatků mezi lidmi různého náboženství nebo rasy. Mnohem benevolentnější je kupříkladu Francie a Španělsko, skoro polovina Rusů by podobný sňatek neakceptovala.

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

V Rusku je také patrný odpor vůči imigraci obecně – jen 11 procent dotázaných by přijímalo syrské utečence. Pro srovnání – ve Španělsku by uprchlíkům pomohly čtyři pětiny lidí. Podstatné rozdíly jsou vidět i v Severní Americe. Celkem 77 procent Kanaďanů by Syřany přijalo, zatímco v USA se lidé od běženců spíš odvrací – pro je pouze 54 procent respondentů.

Nejméně nacionalistů je v Indonésii (4 procenta), což je ale dáno tím, že tamní obyvatelé mají vztah spíš k místním komunitám než ke státu jako celku. Náboženství u většiny lidí nehraje velkou roli – výjimkou je Pákistán, kde se celých 43 procent obyvatel definuje právě vyznáním. Naprosto minimální roli pak hraje náboženství v Evropě (5 procent).

Co je vlastně světoobčanství?

Pojem světoobčanství lze těžko definovat, autoři průzkumu proto nechali interpretaci na respondentech. Někteří si pod ním představují prolínání ekonomických vazeb po celém světě, pro jiné jde o nezištné, a hlavně společné řešení světových problémů. Jako příklad poslouží boj se změnami klimatu.

Globální občanství může být také ovlivněné snazší komunikací v digitálním věku, kde hrají důležitou roli i sociální média. Mnozí si pod světoobčanstvím představí migraci – současná uprchlická krize je největší od druhé světové války.