Samotné přerozdělování běženců není problematické, potíž představuje až ve chvíli, kdy je nařízené nějaké členské zemi. V pořadu Události, komentáře to prohlásil bývalý eurokomisař pro rozšiřování EU Štefan Füle. Podle něj je v současné době Unie rozdělená na Východ a Západ hlavně kvůli nedorozumění mezi členskými státy. „Jizvy cítí jedna i druhá strana. Nemyslím si, že by byla ochota jít do stejného zápasu s podobným výsledkem,“ okomentoval Füle další pokus o prosazení povinných kvót – tentokrát na trvalé bázi. Proti kvótám diktovaným z Bruselu brojí hlavně země visegrádské čtyřky.
Füle: Problém netkví v přerozdělování uprchlíků, ale v tom, že jde o diktát
Roli Visegrádu v Evropské unii budou řešit předsedové parlamentů zemí této skupiny, kteří se sešli ve Štiříně. Nejprve byly tyto státy přehlasovány v otázce přerozdělení 120 tisíc běženců z Itálie a Řecka, nyní se hovoří i o trvalém přerozdělování uprchlíků, přičemž šéf české vlády už avizoval, že by se Praha mohla bránit žalobou.
„Rozdělení na nové a staré členské státy má pořád ještě v Evropské unii svoji váhu, ale zase nelze to přehánět. Jako členský stát jsme součástí rozhodovacích mechanismů v Radě Evropské unie i v Evropské radě, tam se s námi baví, a dokonce jsme schopni různé věci zablokovat i proti velkým hráčům,“ míní europoslanec a předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) má rozdílný názor. „Kdybychom opravdu mohli prosazovat to, co si naši občané myslí, tak bychom už dávno nemluvili znovu a znovu o kvótách, o trvalém přerozdělovacím mechanismu a dalších věcech. Vždyť to jsou přece věci, které minimálně visegrádská čtyřka odmítá už rok a půl a je evidentní, že to nikoho nezajímá,“ poznamenala politička.
Füle: Spor o kvóty je částečně nedorozumění mezi členskými státy (zdroj: ČT24)
Podle Füleho skutečně znovu existuje rozdělení na Východ a Západ. „Myslím si, že za to může nedorozumění mezi členskými státy. Máslo na hlavě máme všichni – staří i noví členové a možná i trochu Komise, která prosazuje návrh, jež členy rozděluje právě na staré a nové,“ podotkl bývalý eurokomisař s tím, že v Bruselu se dle jeho názoru málo debatuje.
„Staré členské státy i Komise udělaly tu chybu, že s povinnými kvótami přišly v době, kdy nebylo jasné, jaká další opatření vytvoří podmínky pro to, aby někdo vůbec mohl o kvótách uvažovat. Na druhou stranu nové členské státy řekly své důrazné ne bez toho, že by to jasně vysvětlily ostatním členským zemím,“ míní Füle.
Visegrád je dlouhodobě velmi konstruktivním a vhodným hráčem v Evropské unii. Je pravda, že v posledních měsících dostává nelichotivou nálepku, nicméně to není moc spravedlivé, protože Visegrád je platforma, která zásadně pomohla stabilizaci celého středoevropského regionu a vnáší témata, která by jinak byla opomíjena.
Najít jednotné řešení bude složité
Podle něj je těžké postavit vedle sebe země, které mají za sebou koloniální historii a zkušenost s uprchlíky, a ty, jež podobné zkušenosti nemají. „Jednotné řešení těžko bude na obě skupiny fungovat, ještě navíc v izolaci od ostatních opatření,“ podotkl bývalý eurokomisař. Česko, Slovensko i Maďarsko byly loni v září během první vlny schvalování kvót přehlasovány a nesly to těžce. Bratislava a Budapešť se bránily žalobou. „Jizvy cítí jedna i druhá strana. Nemyslím si, že by byla ochota jít do stejného zápasu s podobným výsledkem,“ je přesvědčen Füle.
Nějaký princip dobrovolné solidarity by podle něj ale měl fungovat, aby nenesly břímě uprchlické krize jen některé státy EU. Füle v této souvislosti připomněl, že Česko souhlasilo s dobrovolným převzetím asi 1200 uprchlíků.
Člun s uprchlíky
Začátek atomizace Evropy? Byl bych velmi opatrný, říká Füle
Uprchlická krize je zatím nejsložitější krizí, která EU potkala, míní Füle. O počátek atomizace Evropy nebo konce Unie ale nejde, míní politik. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý týden přiznal, že evropský projekt ztrácí na své atraktivitě a Brusel si za to může minimálně částečně sám. „Myslím, že jedním z důvodů, proč se Evropané odvracejí od evropského projektu je to, že příliš zasahujeme do mnoha oblastí jejich soukromého života,“ konstatoval Juncker.
Podle Füleho jde jen o jeden z problémů. Řada lidí si kupříkladu neuvědomuje, že EU nemá nástroje, jak naplnit schválená rozhodnutí – to už je na členských státech, uzavřel bývalý eurokomisař.