Země světového společenství podepsaly klimatickou dohodu z Paříže

Zástupci 171 zemí světa podepsali v New Yorku dohodu, která vzešla z loňské klimatické konference v Paříži. Tam se lídři usnesli, že se státy budou snažit udržet zvyšování globální teploty pod dvěma stupni Celsia. Cílem je zastavit objem vypouštěného oxidu uhličitého. Své podpisy historicky poprvé připojí taky Spojené státy a Čína.

Americký ministr zahraničí John Kerry s vnučkou podepisují klimatickou dohodu
Zdroj: Reuters Autor: Mike Segar

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem. „Doba spotřeby bez následků skončila,“ dodal šéf světového společenství. Prvním signatářem dohody dojednané v prosinci v Paříži se stal francouzský prezident Francois Hollande, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. 

Americký ministr zahraničí John Kerry, který držel při podpisu symbolicky v náručí svou vnučku, označil den podpisu za chvíli, kdy svět vyrazil do „vítězné války proti uhlíkovým emisím“, které stojí za oteplováním planety. Prezident Barack Obama podepsání smlouvy přivítal s tím, že zajistí „všem našim dětem dědictví čistší, zdravější a bezpečnější planety“.

Podpisem dohody členské státy OSN zahájí ratifikační proces. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že proces dokončí do září. Celkem 15 zemí již dohodu ratifikovat stihlo a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že dohoda vstoupí v platnost dříve, než stanoví původní nejzazší termín – rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos.

Video Většina zemí světa podepsala klimatickou dohodu
video

Většina zemí světa podepsala klimatickou dohodu

Většina zemí světa podepsala klimatickou dohodu

Cílek v UK: Člověk má zásadní vliv na chod klimatu

V Česku začne příprava na ratifikaci letos, smlouvu musí schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident. Podle expertů ale bude záležet hlavně na tom, jak se v tuzemsku podaří prosadit konkrétní opatření a legislativu, které mají zlepšování klimatu pomoct. Zásadní je podle nich připravovaný antifosilní zákon.

„Všichni věříme, že to bude úspěšné. Já si myslím, že lidstvo nemá alternativní cestu, než se snažit udržet nárůst teploty do konce století pod dva stupně Celsia, protože pak už by se rozjely procesy, které už vůbec nemusíme mít v moci,“ vysvětlil ministr životního prostředí Richard Brabec, který dokument podepsal za českou stranu.

Země se zahřívá

Tento rok zatím láme teplotní rekordy. Leden 2016 byl nejteplejší od počátku globálního měření, únor za celé dvacáté století, březen znovu nejteplejší v historii měření. Rekord globálně nejteplejšího měsíce byl mimochodem překonán už po jedenácté za sebou.

Průměrná teplota na Zemi dosáhla v březnu 12,7 stupně Celsia, což je o 0,32 stupně více, než bylo naměřeno v dosud nejteplejším loňském březnu. Průměrné březnové teploty za celé 20. století tato hodnota překonává o 1,22 stupně.

Vliv rostoucích teplot se podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) projevil také na slábnutí ledové masy v Arktidě. Úřad s odkazem na satelitní snímky uvedl, že svého letošního maxima dosáhla arktická ledová plocha 24. března, kdy čítala 14,5 milionu kilometrů čtverečních. To je o téměř 13 tisíc čtverečních kilometrů méně než loni v březnu.