Evropská pobřežní stráž bude potřebovat k zásahu souhlas dotyčné země

Ministři vnitra zemí Evropské unie potvrdili shodu členských států osmadvacítky na podobě legislativy umožňující vznik a fungování budoucí společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. Z návrhu vypadl kontroverzní bod, který by umožnil intervenci stráže na území členského státu bez jeho předchozího souhlasu. O legislativě nyní musí nizozemské předsednictví Unie vyjednávat s europarlamentem.

Společná pobřežní a pohraniční stráž EU, jejíž zřízení navrhla Evropská komise loni v prosinci, je součástí unijní odpovědi na migrační krizi. Měla by pomáhat členským zemím s ochranou vnější hranice Evropské unie. Cílem je nalézt shodu na konečné podobě pravidel co nejrychleji tak, aby stráž mohla začít vznikat co nejdříve, ideálně už v létě.

Návrh původně obsahoval i ustanovení, že tato síla by mohla v určité členské zemi Unie začít působit i bez jejího předchozího souhlasu. To se nyní změnilo.

„Bude intervenovat vždy se souhlasem členské země. Státní suverenita nesmí být zpochybněna,“ oznámil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Institucí, která bude mít „vedoucí“ roli, bude podle něj v tomto ohledu Evropská komise, ovšem vždy prý ve spolupráci s členskými zeměmi Unie.

Nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff připomněl, že jednání o konečné podobě legislativy s europarlamentem teprve začínají. „Nemůžeme teď ještě přesně říci, jak bude pobřežní stráž vypadat,“ řekl.

Podle původního návrhu Komise by měla vzniknout rozšířením funkcí stávající agentury Frontex a k dispozici by měla mít nejméně 1500 důstojníků z členských zemí EU.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Ministři vnitra EU jednali o pohraniční stráži