Atény - Řecko je nejspíš znovu o krok blíž dalším předčasným volbám. Tamní radikální levicová strana SYRIZA odmítla podíl na širší a dlouhodobější koaliční vládě. Od voleb z minulé neděle se tamní politici už třikrát neúspěšně snažili dohodnout na novém kabinetu. Radikální levice odmítá úsporný program a chce znovu jednat o podmínkách mezinárodní půjčky. Řešení krize je teď na prezidentovi, který může vyhlásit nové volby.
Jednání o řecké vládě opět ztroskotala
V Řecku dnes pokračovalo povolební vyjednávání o vytvoření vládní koalice. Rozhovory vedl vůdce socialistů (PASOK) Evangelos Venizelos. Jenže jeho naděje s večerem zhasly. I třetí pokus o sestavení řecké vlády totiž skončil na mrtvém bodě. Řecká radikální levicová strana SYRIZA se dnes odmítla podílet na vládě. Při předčasných nedělních volbách PASOK a Nová demokracie ztratily nadpoloviční většinu v parlamentu a potřebovaly nyní alespoň jednoho koaličního partnera k jejímu opětovnému nabytí. Jenže toho se nepovedlo získat.
Venizelos sice sehnal podporu pro případný vznik vlády od malé formace Demokratická levice (DIMAR), která může proevropským stranám v řeckém parlamentu dodat hned 19 hlasů. Jenže ta měla podmínku, že do vlády půjde jen s formací SYRIZA.
Fotis Kouvelis, předseda Demokratické levice:
„Pokud nevznikne vláda široké koalice, Demokratická levice nebude součástí společné vlády PASOKu a Nové demokracie.“
Jenže SYRIZA odmítá splácení dluhu i prosazená úsporná opatření. V pátek večer se proto odmítla podílet na dlouhodobějším kabinetu, který by udržel Řecko v eurozóně. Vůdci socialistů (PASOK) Evangelosi Venizelosovi se nepodařilo přesvědčit k účasti v koalici šéfa této druhé nejsilnější strany Alexise Tsiprase. „Nebudeme se podílet na hrátkách na úkor řeckého lidu,“ prohlásil Tsipras. „Řečtí voliči se vyslovili jasně. Zrušit drastická úsporná opatření, která za dva a půl roky vedla ke katastrofě,“ uvedl také šéf formace SYRIZA.
Evangelos Venizelos a Karolos Papoulias
Venizelos, který dnes uvedl, že vše závisí už jen na Tsiprasově „ano“, po večerních jednáních oznámil, že vyčerpal možnosti dalšího vyjednávání. Zítra půjde k prezidentovi a vrátí mu pověření k jednání o koalici.
Poltickou krizi teď tedy ještě bude řešit prezident. Většina odborníků i obyvatel Řecka ale předpokládá, že zemi v červnu čekají další předčasné volby. Pro eurozónu to znamená další týdny nejistoty. Nepomohla ani důrazná varování ze strany Německa i mezinárodních institucí.
Německo trvá na pokračování přísných úsporných opatření a dodržení závazků. Jinak Aténám hrozí, že přijdou o euro. To si většina Řeků nepřeje. Současně ale v posledních průzkumech vede strana, která by svou politikou zemi z eurozóny vyvedla, totiž radikální SYRIZA.
Řada velkých bank v Evropě i jinde se v tichosti připravuje na odchod Řecka z eurozóny a jeho návrat k drachmě. Tvrdí to lidé z branže, podle nichž to ale není nic nového. S variantou, že by Řecko mohlo z eurozóny odejít, se v bankovních kruzích počítá už od začátku dluhové krize, tedy zhruba od roku 2009.
Některé banky drachmu ze svých obchodních systémů nikdy nevymazaly, i když Řecko do eurozóny vstoupilo už v roce 2001, tedy před 11 lety. Pokud by tedy potíže se splácením dluhu Řecko donutily uchýlit se k původní měně, většina bank by tuto změnu hravě zvládla. Alespoň co se technických opatření týče. Právní problémy by byly asi mnohem větší.
GALERIE
videogallery_226946