Kdysi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa zdaleka nesráží jen politická krize kolem prezidentky Rousseffové. Země se topí v recesi, společnost trápí skandály státních firem i propouštění. Podle mnohých jsou tak letošní olympijské hry jen slabým pozlátkem státu, který kdysi mocně rostl spolu s ostatními zeměmi BRICS.
Syndrom BRICS: Po raketovém růstu i na Brazílii dopadla série krizí
Brazílie pod náporem krizí - politických i ekonomických (zdroj: ČT24)
Brazílie se topí v problémech, přitom ještě nedávno svými výsledky porážela Evropu a lákala investory. „Země nezvládla investovat do technologií a výroby, spoléhala se jen na obchod s komoditami. Chybí tu udržitelné ekonomické přístupy,“ popisuje politoložka Sonia Fleuryová.
EKONOMIKA
Propad papírově sedmé nejsilnější ekonomiky světa provází i cenový otřes klíčových komodit – ropy nebo železné rudy. Měna ztratila třetinu své hodnoty vůči dolaru, inflace na konci loňského roku dosáhla 10,7 procenta, tedy nejvíce za dvanáct let. Ve stejné době bylo nezaměstnaných devět procent obyvatelstva a přehoupnutí do dvoumístné cifry nebude podle expertů příliš dlouho trvat.
KORUPCE
Zřejmě nejsilnějším motorem série protivládních demonstrací však byly vleklé skandály státních firem, doléhající na nejvyšší hráče byznysu a politiky. Aktuální kroky proti prezidentce jsou z velké části důsledkem aféry ropné společnost Petrobras. Od společnosti vlastněné zčásti státem si byznysmeni údajně zajišťovali kontrakty právě s pomocí vládních činitelů. Celková výše úplatků dosahuje údajně asi dvou miliard dolarů (asi 50 miliard korun). Část peněz přitom měla končit na účtech vládní Strany pracujících.
Zdaleka nejde ale o jedinou kauzu. Například ta s názvem „Mensalao“ odhalila kupování poslaneckých hlasů při hlasování o klíčových návrzích vlády. Případ se prvně objevil v roce 2005. Po sedmi letech Vrchní soud potrestal celkem 25 politiků, bankéřů či podnikatelů včetně členů dosud vládnoucí Strany pracujících.
- K tomu všemu se přidávají komplikace s epidemií viru zika. Nákazu odborníci ve vyšší míře zachytili v květnu 2015 – od té doby se rychle šířil zejména po Latinské a Jižní Americe. Ve většině případů se projeví jako běžná chřipka, pro těhotné ženy a jejich ale představuje nebezpečí v podobě mikrocefalie, tedy neurodegenerativního poškození s následkem nižšího objemu mozku.
Na poli světové ekonomiky má Brazílie přitom stále reputaci. Patří k hospodářskému uskupení BRICS a společně s Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou zahrnuje 40 procent světové populace a pětinu výkonu globální ekonomiky.
Zástupci zemí BRICS
Sama Brazílie prožila relativně úspěšnou dekádu. Mezi roky 2003 a 2013 se podle Světové banky podařilo dostat z pásma chudoby na 26 milionů lidí. Občasné korupční případy proto dokázala v takových podmínkách veřejnost přehlížet. Pomyslný vrchol přišel během národního svátku pro Brazilce. V době pořádání fotbalového mistrovství světa byla pro investory jednou z nejlákavějších zemí.
Po každém karnevalu ale většinou přichází vystřízlivění, což Brazilci ví lépe než kdokoliv jiný. BRICS jako protiváha západního světa začíná ztrácet, i když se sebevědomými plány nepolevuje. Na loňském summitu v Rusku BRICS například oficiálně založil Novou rozvojovou banku, tedy alternativu Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Ačkoliv to Moskva popírá, údajně do ní lákal i těžce zadlužené Řecko v době, kdy si příliš nerozumělo s eurozónou.
Raketový růst BRICS ale přesto zpomaluje. S recesí už dlouhé měsíce bojuje Rusko, v Číně zase zdražuje výroba a opouštějí ji zahraniční investoři. Ekonomickým růstem se nemůže pochlubit ani Indie. Recese v brazilském podání je vůbec největší za posledních pětadvacet let.
Protesty v Brazílii