Islám je v rozporu s německou ústavou, tvrdí pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která volá po zákazu burky a nikábu na veřejnosti a šátků ve školách. Berlín se vůči postojům AfD vymezil – podle vládních stran jde o projev extremismu. AfD zejména díky protiimigrační rétorice nabírá na síle, v europarlamentu se ale politického nováčka zřekla třetí největší frakce evropských konzervativců.
Populisté z německé AfD: Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme zahalování
Populisté z AfD chtějí zakázat veřejné projevy muslimské víry v zemi. „Islám je politická ideologie, která není slučitelná s německou ústavou,“ uvedla o víkendu při jednání o programu strany místopředsedkyně Beatrix von Storchová.
AfD vyzvala k zákazu nošení oděvů, jež zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádá také, aby ve školách nesměly učitelky ani žákyně nosit na hlavě šátek, který je prý projevem utlačování žen. Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů i židů.
- Zákaz nošení burky a nikábu na veřejnosti platí už několik let ve Francii. Paříž je v boji proti zahalování tváře průkopnicí, jako druzí se přidali Belgičané. Různá omezení platí i v Itálii nebo Nizozemsku.
Berlín: AfD se snaží rozštěpit společnost, těží ze strachu
Zástupci vládních stran postoj AfD odsoudili. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Armin Laschet obvinil stranu, že se snaží rozštěpit společnost a že chce omezit ústavou garantovanou svobodu vyznání.
Islám - další terč populistické AfD (zdroj: ČT24)
„AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit,“ uvedl Laschet v deníku Rhein-Neckar-Zeitung.
Beatrix von Storchová
Podle německé sociální demokracie se AfD snaží vzbuzovat předsudky a chce těžit z vyvolaného strachu. „Samozřejmě existuje islám, který dodržuje ústavu. Vyznává ho více než 90 procent muslimů, kteří zde žijí,“ řekla deníku Die Welt Kerstin Grieseová z vedení sociální demokracie. „Kvůli existenci několika extremistických skupin nelze odsuzovat celé náboženství,“ doplnila.
Ústřední muslimská rada reagovala přirovnáním AfD k Hitlerově nacistické straně, jejím cílem je podle ní zneužít islámu k likvidaci demokratického zřízení v Německu. Nikoli islám, ale AfD je „v rozporu s ústavou“, uvedl předseda rady Aiman Mazyek.
Nejde přitom o první kontroverzní výrok představitelů této populistické partaje. Storchová letos na Facebooku prohlásila, že v případě nutnosti by se měly na hranicích střílet ženy i děti, pokud do Německa vstupují nezákonně. Pak se vystudovaná právnička opravila, že použití zbraní u dětí není povolené, ale u žen je to jiné.
Problémy europoslankyně AfD kvůli výrokům o střelbě do uprchlíků (zdroj: ČT24)
Britští konzervativci v Evropském parlamentu to považovali za jasný znak, že AfD má tendenci se radikalizovat a doporučili hlasovat o vyloučení této kontroverzní europoslankyně. Storchová si vybrala jako útočiště frakci, kterou vede britský nacionalista Nigel Farage.
Já von Storchovou vnímám jako neřízenou střelu. Myslím, že se nasměrovala tam, kam svými názory patří. Totiž do krajní, hnědé pravice.
Frakce Evropa Svobody a Přímé Demokracie touží po vystoupení Londýna z Evropské unie a přeje si konec EU. „S radostí jsem vyslovil souhlas s tím, abychom se rozšířili o Storchovou,“ prohlásil místopředseda frakce, český europoslanec Petr Mach.
Ten slova Storchové o střelbě na uprchlíky omlouvá.„To byl výrok o tom, že státy mají právo chránit svoji hranici, pokud někdo přechází hranici ilegálně. Neznamená to, že po tom člověku máme na prvním místě střílet,“ konstatoval Mach.
Kritici upozorňují, že posledním německým politikem, který přikazoval střílet na uprchlíky, byl východoněmecký komunistický vůdce Erich Honecker, který vládl až do pádu Berlínské zdi v roce 1989.
AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře vymezuje proti imigraci. Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhaltsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu.
Alternativa pro Německo