Německo se dočkalo integračního zákona, umožní snazší zaměstnávání uprchlíků

Německá vládní koalice se shodla na podobě integračního zákona, který v zemi dosud chyběl. Změny umožní mimo jiné snazší zaměstnávání běženců. Podle březnového návrhu ministra vnitra by měli uprchlíci mimo jiné povinnost učit se německy nebo úředně určené místo pobytu.

Uprchlická vlna pomalu slábne díky uzavření balkánské trasy, Berlín ale musí vyřešit, jak zvládnout začleňování desetitisíců běženců do společnosti. „Padesát let po začátku přistěhovalectví dostane nyní Německo integrační zákon,“ prohlásil šéf poslanců sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann. 

Odmítnutí kvalifikačního kurzu bude znamenat sankce

Vláda chce motivovat firmy k vypisování stáží a kvalifikačních kurzů pro migranty. „Přitom bude platit, že kdo tento kvalifikační kurz před řádným ukončením opustí, přijde o dočasné povolení k pobytu a tím i o právo zůstávat v Německu. Trvalé povolení k pobytu budou moci uprchlíci získat jen tehdy, když prokážou úsilí o integraci,“ prohlásila Merkelová.

Připravili jsme základní body integračního zákona, který je vůbec první takovou normou v dějinách Spolkové republiky. Je to kvalitativní posun, kdy stát vidí jako jeden ze svých zákonných úkolů vytvářet nabídky podpory, ale také stanovit povinnosti pro všechny, kdo k nám přicházejí.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Podle Zeit Online by mělo být pro uprchlíky po dobu tří let snazší dostat práci – dosud platí opatření, které upřednostňovalo místní obyvatele a Evropany. Žadatelé o azyl by do budoucna mohli být nabíráni také jako pracovníci na výpomoc. Celkem má být vytvořeno na 100 tisíc pracovních příležitostí.

Kde budou běženci žít, určí zpočátku úřady

Berlín chce zároveň zabránit vzniku ghett – proto má určovat žadatelům o azyl místo pobytu, dokud se o sebe nebudou schopni postarat sami.

Odborníci dlouhodobě varují, že žadatelé o azyl se budou chtít stěhovat do velkých měst, kde často žijí jejich příbuzní či členové jejich komunit a kde je rovněž snazší získat práci. Podle Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem je už nyní zjevné, že se uprchlíci nestěhují do oblastí, kde by bylo nejvíce zapotřebí nové pracovní síly.

V minulosti se objevily i návrhy, aby azylanti zalidnili města ve východní části Německa, která po sjednocení zaznamenala velký odliv obyvatel.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Německá vláda už začátkem února schválila zpřísnění azylových zákonů, díky nimž mimo jiné omezí možnost přistěhování rodin běženců, kteří v Německu získali azyl. Kabinet také zařadil na seznam bezpečných států Alžírsko, Tunisko a Maroko, takže občané těchto zemí už nebudou mít šanci azyl získat.

Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Letos přišlo do země dalších 100 tisíc lidí.