Zvláštní výbor brazilského Kongresu doporučil zahájit proces sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací. Bude ale na hlasování zákonodárců, jestli umožní obžalobu prezidentky a její případné sesazení. Rozhodnout by mohli v neděli nebo pondělí. Prezidentka označila celou věc za spiknutí proti její osobě.
Nejistá pozice brazilské prezidentky, sesazení doporučil i výbor parlamentu
Pod Rousseffovou se kýve prezidentské křeslo (zdroj: ČT24)
Bývalá politická vězeňkyně Dilma Rousseffová zahájila svůj druhý mandát ve funkci prezidentky před rokem a čtvrt. Její popularitě však uškodily korupční skandály její vlády. Podle průzkumu společnosti Datafolha z konce února si počínání prezidentky pochvaluje pouze 11 procent dotázaných. Zato více než dvě třetiny Brazilců si přejí její odchod.
K jejímu konci v úřadu by mohlo skutečně i dojít. Aktuálně doporučil zahájit proces sesazení zvláštní výbor brazilského Kongresu. Ze šedesáti pěti členů hlasovalo pro doporučení 38 lidí, proti bylo 27 lidí. Podle brazilských médií jde nicméně spíše o formální krok, neboť hlasování výboru není nijak závazné pro zákonodárce, kteří budou rozhodovat, zda umožní obžalobu Rousseffové a její potenciální sesazení.
Hlasování výboru v Brazílii
Poslanci tak mohou hlasovat podle svého přesvědčení. Jejich debata začne v pátek, hlasování se očekává v neděli nebo pondělí. Pokud opozice získá v dolní komoře potřebnou dvoutřetinovou většinu (342 z 513 hlasů), bude o obžalobě Rousseffové hlasovat Senát.
Média se shodují na tom, že ani v jedné z komor není výsledek dopředu jasný. BBC uvádí, že poslední průzkum deníku Estadao ukazuje, že proti prezidentce je rozhodnuto hlasovat 292 členů dolní komory, 115 ji podpoří a 105 je nerozhodnutých.
Ztráta podpory lidí i koaličního partnera
Opozice, k níž se v březnu přidal dosavadní hlavní koaliční partner Rousseffové Strany pracujících, založila plánovanou ústavní obžalobu na tvrzení, že prezidentka porušila zákon o fiskální disciplíně, když svévolně upravovala rozpočet, aby měla na štědré předvolební výdaje.
Lidé na desetitisícových protivládních demonstracích zase levicové političce vyčítají, že kampaň údajně financovala z korupčních příjmů spojených s hlavní ropnou firmou Petrobras. Rozsáhlé demonstrace se ale konají i na podporu prezidentky.
Protest proti prezidentce Rousseffové a jmenování Luly jako šéfa vlády
Kauze okolo Petrobrasu se také říká Operace automyčka (v portugalštině Operação Lava Jato), neboť začala původně jako vyšetřování několika skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze, okrádali stát na daních a falšovali dokumenty. Jedním z nich byl i Paulo Roberto Costa, jenž byl v letech 2004 až 2012 ředitelem energetické společnosti Petrobras, v níž má většinový podíl stát.
Při výslechu jmenoval na padesát politiků, kteří podle něj brali úplatky za zprostředkování zakázek Petrobrasu pro různé firmy. Zakázky byly předraženy a o rozdíl se dělili podnikatelé s prostředníky v Petrobrasu a politiky, část peněz podle policie skončila na účtech stran, mimo jiné Strany pracujících, jejíž zástupce od roku 2003 stojí ve vedení země. Nejprve to byl Luiz Inácio Lula da Silva, od roku 2011 je prezidentkou Dilma Rousseffová.
V kauze bylo dosud obžalováno na 180 lidí, zhruba 80 jich už bylo odsouzeno. Jako podezřelá je vyšetřována i dvacítka poslanců a zhruba 12 senátorů z různých stran, včetně Strany pracujících. Rousseffová byla v letech 2003–2010 také členkou správní rady Petrobrasu, ale tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla.