Premiéři Polska a Česka jsou zajedno - nové plány Bruselu k migraci odmítají

Český premiér Bohuslav Sobotka a polská premiérka Beata Szydlová se shodli na odmítnutí nedávno zveřejněného plánu Evropské komise v azylové oblasti. Szydlová předsedovi české vlády v této souvislosti poděkovala za jasné vyjádření nesouhlasu s přerozdělováním migrantů v EU. Sobotka v rámci společného varšavského setkání obou kabinetů vyzdvihl i jednání v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. 

Sobotka řekl, že Evropa by měla hledat body, na kterých je schopna se shodnout. „Uplynulé měsíce ukázaly, že to nejsou kvóty ani přenášení pravomocí vlád na Evropskou komisi,“ uvedl. Evropské státy by se podle něj snadno mohly shodnout na posílené ochraně schengenské hranice či na zřízení společné pohraniční stráže.

Příští týden pak bude o tématu jednat se staronovým slovenským premiérem Robertem Ficem. „Předpokládám, že o tom budeme jednat diplomaticky s Maďarskem, abychom připravili společné stanovisko V4,“ dodal Sobotka.

Příjezd běženců na řecké území
Zdroj: ČTK/AP
 
Už před jednáním Sobotka poznamenal, že česká vláda v souvislosti s migrační politikou nesouhlasí s přenosem kompetencí na EK, protože se domnívá, že vláda musí být základní pojistkou pro případ, když ekonomická, sociální a bezpečnostní situace v zemi neumožňuje další přijímání uprchlíků.

Zároveň podotkl, že vláda nechce trvalé kvóty. Odkázal na případ křesťanských uprchlíků, kteří v Česku požádali o azyl a část z nich nyní odjela do Německa. „Myslím, že to do jisté míry ukazuje, že systém kvót prostě nefunguje. A je obtížné přikazovat těmto lidem, aby zůstali,“ řekl český premiér.

Szydlová uvedla, že V4 se stává v Evropě stále větším subjektem, který dokáže vytvářet evropskou politiku a přicházet s kvalitními řešeními. Na začátku července Polsko ve V4 přebere po ČR předsednictví a chce pokračovat v tématech, které Česko nastolilo.

Dálnice D11 má v budoucnu dosáhnout až k polské hranici

Důležitým tématem schůzky obou vlád bylo též dopravní spojení. Dostavba úseku z Hradce Králové směrem k Jaroměři by mohla začít ještě letos. Z Jaroměře by pak měla pokračovat na polské hranice - v Královci u Trutnova se má napojit na připravovanou polskou silnici S3. 

Sobotka na tiskové konferenci po jednání označil za prioritu vlád obou zemí propojení dálnice D11 a rychlostní silnice S3, odkud by komunikace pokračovala k Baltskému moři. Český premiér by byl rád, aby byla stavba zbývajících dvou úseků zahájena ještě během současného volebního období. Ještě před získáním EIA by měl být zahájen archeologický průzkum, řekl.

Práce na úseku D11
Zdroj: ČTK
Autor: David Taneček

Klíčovými tématy debaty ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) byly kvalita ovzduší v moravskoslezském pohraničí a plánované rozšíření těžby v polském dole Turów. Rozšíření by mohlo ohrozit hlavně zdroje vody na Frýdlantsku až pro 30 tisíc lidí, uvedl Brabec.

Sobotka podle svých slov polské kolegy požádal o učinění všech opatření, aby rozšiřování dolu nemělo negativní vliv na české občany. Příští týden by měla o problému začít jednat společná pracovní skupina ministrů životních prostředí. Se Szydlovou se dohodl na dalších společných jednáních, pokud si to situace vyžádá.

„Musím říct, že je tu ochota ochota realizovat společná hospodářská, kulturní či infrastrukturní řešení. Chceme, aby polské firmy investovaly v ČR a české v Polsku.“

Beata Szydlová

premiérka Polska

Jednalo se rovněž o územním vypořádání obou zemí 

Dalším tématem jednání podle Sobotky byla i otázka územního vypořádání s Polskem, které při vytyčení státních hranic v roce 1958 přišlo o 368 hektarů půdy. Česko chce nyní Polsko odškodnit jiným územím. Sobotka poznamenal, že Polsko chápe, že pro Česko není jednoduché celou záležitost připravit, a to i kvůli církevním restitucím. Dodal, že ministerstva zahraničních věcí by měly začít připravovat návrhy mezinárodní smlouvy.

Video Události
video

Události: Varšavská jednání českého a polského kabinetu

Český stát už vytipoval některá území v pohraničí, která by se mohla vracet. Jednak v Moravskoslezském kraji, jednak na Jesenicku, poblíž Králíků nebo u Chrastavy v Libereckém kraji. Největší část území je v Moravskoslezském kraji.

„Náš kraj by měl být řešením územního narovnání postižen nejvíce. Jedná se výhradně o pozemky ve vlastnictví státu, mělo by zároveň jít o pozemky primárně nezastavěné a nedotčené těžbou nerostných surovin,“ uvedl vedoucí právního oddělení moravskoslezského hejtmanství Petr Pospíšil. 

 

I když jde o státní pozemky, obce se měly k návrhům vyjádřit. Většině se nelíbí. Kvůli menší rozloze by dostaly méně peněz ze státního rozpočtu. Některé by přišly o důležité lokality. Přibližně třicet hektarů polí by měla vydat Polsku Dolní Lutyně na Karvinsku. „Vracení tímto způsobem je poněkud nešťastné,“ uvedl starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek. 

Po plenárním zasedání čeští ministři zamířili do muzea Varšavského povstání, které připomíná masovou a nakonec krvavě potlačenou ozbrojenou vzpouru proti nacistům v létě 1944. O otevření muzea se zasloužil i pozdější prezident Lech Kaczyński, který zahynul v roce 2010 při letecké havárii u Smolenska. U jeho pamětní desky na hlavní muzejní budově Sobotka položil kytici.