V Karabachu to vře – navzdory příměří. Rusko se staví do role prostředníka

Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z porušování příměří v oblasti Náhorního Karabachu, které platí od úterý. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v Jerevanu slíbil, že Moskva udělá vše pro ukončení bojů. V Baku se zase sešli ministři zahraničí Ázerbájdžánu, Íránu a Ruska. „Zdá se, že Rusku se tou obrovskou diplomatickou akcí podaří postavit se do ústřední role prostředníka v oblasti,“ uvedla novinářka Petra Procházková.

Sergej Lavrov jedná v Baku o konfliktu v oblasti Náhorního Karabachu
Zdroj: ČTK/AP/Uncredited

Ázerbájdžánská vojska podle karabašských úřadů v noci na čtvrtek kromě série incidentů s použitím střelných zbraní a minometů podnikla i dva diverzní či průzkumné útoky. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak obvinilo arménské síly ze 119 případů porušení klidu zbraní na frontové linii. Palba z arménských minometů prý zasáhla i dvacítku ázerbájdžánských obcí.

Podle ázerbájdžánského ministra zahraničí je status quo v Náhorním Karabachu nepřijatelný. „O postoji Ázerbájdžánu se ví dlouhodobě. Bylo jen otázkou času, kdy se stane něco takového. Konflikt tu byl celá desetiletí neřešen,“ konstatovala Procházková.

Arménští vojáci
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Karo Sahakyan

Přímo do správního střediska Náhorního Karabachu dorazí členové minské skupiny, která sdružuje zástupce USA, Francie a Ruska – podle nich je současný stav nepřijatelný. „Musíme začít s vyjednáváním, které by mělo vyústit v mírovou smlouvu. Nejprve se ale Arméni musí stáhnout z okupovaných území,“ zdůraznil ázerbájdžánský velvyslanec v USA Elin Sulejmanov.

„Myslím, že dojde k určitému zakonzervování konfliktu, nějaký vývoj by tam ale být měl, jinak by se mohly události z 2. dubna opakovat. Obětí bylo poměrně hodně. Mohlo by se stát, že se konflikt stane neregulovatelným.“

Petra Procházková, redaktorka Lidových novin

Video Horizont ČT24
video

Horizont: Tři dny po vyhlášení příměří palba v oblasti Karabachu pokračuje

Medvěděv: Konflikt nesmí přerůst do „horké fáze“

Moskva se podle Medvěděva pokusí „hledat možná řešení“ a maximálně se bude orientovat na zachování míru a uplatňování dohod, jichž bylo i s přispěním Ruska dosaženo. „Je to složitý úkol. Teď je hlavní zachovat mír a nepřerušit komunikaci. Rusko se o to bude všemožně snažit,“ popsal ruský politik zprostředkovatelskou misi Moskvy. Rusku jde podle jeho slov o to, aby karabašský konflikt nepřerostl do „horké“ fáze.

Rusko je považováno za spojence Arménie. „Arménie i Rusko jsou členy paktu o kolektivní bezpečnosti, což je takové malé ruské NATO, takže když je jedna ze zemí v ohrožení, Rusko by jí mělo jít na pomoc. Roli hraje i to, že má v Arménii poslední vojenskou základnu v celém Zakavkazsku. Na druhou stranu Moskva má slušné vztahy i s Baku. V posledních letech prodala Ázerbájdžáncům zbraně a moderní techniku za více než dvě miliardy dolarů,“ poznamenala Procházková.

Na straně Baku stojí Turecko. „Ani Ankara ani Moskva ale o vyhrocený vojenský konflikt nestojí,“ myslí si Procházková. Rusko-turecké vztahy jsou napjaté od sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou u hranic se Sýrií.

Video Studio ČT24
video

Procházková: Rusko ani Turecko si nepřejí otevřený vojenský konflikt

Nejhorší boje v oblasti Náhorního Karabachu za více než dvacet let propukly v noci z pátku na sobotu. „Ázerbájdžánská armáda naprosto nečekaně začala ostřelovat naše pozice. K něčemu takovému nedošlo od roku 1994, kdy byla podepsána dohoda o příměří,“ podotkl arménský velvyslanec v USA Grigor Hovhannissian. Podle odhadů si boje vyžádaly skoro stovku obětí na životech.