Novinářka Rakušanová k přerozdělování uprchlíků: Čeští politici nabourávají soudržnost Evropy

Odmítavý postoj českých politiků k návrhům Evropské komise na trvalé přerozdělování utečenců je kontraproduktivní. V pořadu ČT Události, komentáře to řekla novinářka Lída Rakušanová. „Nabourává to soudržnost Evropy a solidaritu občanů s Evropskou unií jako takovou,“ prohlásila komentátorka ČRo Plus. Kvóty ale podle ní fungovat nebudou. To si myslí i bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, který považuje reakci českých politiků za střízlivou. Jediným řešení je podle něj omezení masivní imigrace.

Protesty uprchlíků na uzavřené řecko-makedonské hranici
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Návrhy Evropské komise na trvalé přerozdělování běženců odmítli přední čeští politice včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky. Podle Rakušanové to vypadalo, že se domnívají, že jim to Brusel dělá „natruc“. „Pokud vím, tak Evropská komise nedělá nic jiného, než že zpracovává zadání, které dostane, a na základě toho udělá návrh, který se jí zdá kompromisní, ovšem pouze ho předloží. Až Evropská rada – tedy zástupci všech členských států se tím zabývají a diskutují o tom, takže nevím, proč se ozývala taková slova,“ okomentovala postoj českých politiků Rakušanová.

Věcná pomoc místo peněz

Stejně jako Rakušanová se i Pojar domnívá, že žádný systém kvót na přerozdělování utečenců nebude fungovat. „Není to racionální řešení, myslím si, že reakce českých politiků je v zásadě reakcí střízlivou. Jediným řešením je omezení masivní imigrace do Německa a Švédska, které musí změnit systémy sociálních dávek a zrychlit azylové řízení. Dokud nepřestanou být magnetem pro migranty, žádný systém fungovat nebude,“ je přesvědčen Pojar. Lidé se totiž přirozeně vydají do států, kde jsou muslimské komunity a které uprchlíky vítají.

I v rámci Německa jsou ale velké rozdíly v tom, jak je uprchlíkům poskytována pomoc, připomněla Rakušanová. Třeba v Bavorsku dostávají utečenci zboží a různé poukázky, zatímco jinde to považují za nedůstojné, a proto dostávají i nadále peníze.

„Na Blízkém východě se vytvořila davová psychóza, uměle pěstovaná spoustou převaděčů, kteří lidem slibují naprosté nesmysly. Z Německa už se dnes lidé po tisících vracejí zpět.“

Lída Rakušanová, novinářka

Pojar varuje před napětím v členských státech 

Pojar se ale obává, že pokud budou kvóty prosazeny silou z Bruselu, bude to mít značné dopady na vnitřní situaci v mnoha členských zemích, kde vznikne napětí ve společnosti. „To jsou kroky, které jedině podpoří hlasování Britů pro vystoupení z Unie, podpoří názor jednotlivých zemí, aby byl zrušen schengenský prostor,“ míní Pojar. Klíčová je podle něj ochrana hranic EU, která stále není dostatečná.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře k přerozdělování uprchlíků v Evropě a azylovým zákonům

Uprchlických kvót se naopak zastává Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů. „Nemůžeme je vnímat samoúčelně. Myslím si, že dávají smysl v okamžiku, kdy bude fungovat jednotný evropský azylový systém, kdy žadatelé o uprchlický status budou bez ohledu na to, v jakém členském státu se ocitnou, vyplňovat jediný formulář – evropskou žádost o azyl. To je jediný způsob, jak se vypořádat s neřízenou migrací do Evropy,“ prohlásil Beneš. Zásadní je nyní otázka, kolik lidí který stát přijme a kolik si bude moci dovolit převzít Unie jako celek.

Podle Rakušanové je kromě společné azylové politiky klíčová i společná imigrační politika. „Lidé utíkající před válkou nemají automaticky právo na azyl, nýbrž na ochranu, a ta je dočasná. Myslím si, že až se rozběhnou azylová řízení v Německu, ukáže se, že lidí, kteří dostanou azyl, bude málo,“ připomněla Rakušanová.

„V tuto chvíli jsou kvóty nezbytné, měly by být povinné pro všechny uprchlíky, pro všechny vlády.“

Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů

Zapouzdřování hranic

V Evropě přibývá lidí, kteří chtějí uzavřít hranice. „Pro nás to není dobrá zpráva. Mám obavy, že hranice v Evropě se nebudou zvedat stejně rychle. Obávám se, že pro spoustu Západoevropanů by bylo akceptovatelné uzavírání hranic ve střední a východní Evropě, dochází k zapouzdřování západní Evropy,“ obává se Beneš. Podle Pojara je jasné, že situace je neudržitelná a nový návrh kvót z pera Komise frustrace lidí pouze povzbudí.

Západní státy jako Francie a Německo se ale stále snaží dospět k celoevropskému řešení. Mimo jiné šlo o nedávnou dohodu s Turky o vracení migrantů, kteří nemají právo na azyl. Země EU místo toho přebírají skutečné uprchlíky přímo z Turecka.

Řekové ale na dva týdny deportace pozastavili, jelikož o azyl najednou začala žádat naprostá většina běženců. „Ta dohoda se teď zadrhává, ale doufejme, že jde o porodní bolesti,“ podotkla Rakušanová.