Islandský premiér rezignoval. Panamské úniky mají první následky

Kauza převodů majetku do daňových rájů dostihla mnohé světové politiky. Islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson rezignoval, předtím kvůli tlaku na své odvolání požádal prezidenta o rozpuštění parlamentu. Prezident to odmítl s tím, že chce nejdříve jednat se stranami. Na ukrajinskou hlavu státu Petra Porošenka se zase chce zaměřit tamní šéf daňové správy.

Islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson
Zdroj: Reuters/Scanpix Sweden

Předseda islandské středopravé vlády je jedním ze světových státníků, kteří jsou údajně zapleteni do skandálu s využíváním daňových rájů. V pondělí večer se na demonstraci v centru metropole Reykjavíku sešlo na 10 tisíc lidí. Už asi desetina ze zhruba 330 tisíc obyvatel Islandu pak podepsala petici, která vyzývala premiéra k rezignaci. Gunnlaugsson ještě v pondělí odstoupit odmítl, v úterý už ale podal demisi.

Podle serveru Iceland Monitor se proti premiérovi postavili i členové jeho vlastní strany. Radní z premiérovy Pokrokové strany v druhém největším islandském městě Akureyri v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích napsali, že Gunnlaugsson ztratil důvěru. Opoziční strany trvají na vypsání předčasných voleb.

Gunnlaugsson údajně prostřednictvím offshoreové firmy zatajil milionové investice do bank ve své zemi. Když se v roce 2013 stal premiérem, byl zapojen do vyjednávání o osudu tří islandských bank, které zkrachovaly v důsledku finanční krize na konci minulého desetiletí.

Porošenkův majetek prověří daňová správa 

Panamské úniky neutichají ani na Ukrajině. „Dal jsem včera pokyn prověřit informace tisku,“ řekl novinářům šéf ukrajinské daňové správy Roman Nasyriv. „Myslím, že brzy budeme informovat veřejnost,“ dodal. Nicméně upozornil, že kompetence ukrajinských úřadů do daňových rájů v cizině nesahají.

Kromě Porošenka v uniklých dokumentech figurují i jména dalších Ukrajinců. Porošenko v reakci na nařčení v pondělí uvedl, že je „první úřední osobou na Ukrajině, která přistupuje seriózně k deklaraci svých výdělků, k placení daní a k řešení konfliktu zájmů“.  Své akcie svěřil do správy konzultačním a právním firmám a nezávislým expertům, na které dohlíží renomovaná banka.

Video Zprávy ve 23
video

Češka žijící na Islandu k demisi premiéra Gunnlaugssona

Češka žijící na Islandu k demisi premiéra Gunnlaugssona

Ivan Pilip v Interview ČT24: U aktivních politiků jsou offshory zásadní problém, může docházet k zásadnímu střetu zájmů

Události ke kauze Panama Papers

Studio ČT24 ke kauze Panama Papers

 

Kauza se týká i okolí Le Penové

Média v úterý přinesla informace také o nejbližším okolí šéfky francouzské Národní fronty Marine Le Penové. Deník Le Monde hovoří o „důmyslném offshoreovém systému“, kterým lidé kolem Le Penové odváděli peníze z Francie.

„Nejbližší okruh věrných“ Le Penové podle listu využíval systému fiktivních firem a falešných faktur „mezi Hongkongem, Singapurem, Britskými Panenskými ostrovy a Panamou“, aby unikl francouzským kontrolním úřadům. Hlavní roli při tom podle listu Le Monde hrál účetní expert blízký FN Nicolas Crochet a podnikatel Frédéric Chatillon, šéf agentury, která pro FN zajišťuje vztahy s veřejností.

Oba již v pondělí v předstihu v prohlášení uvedli, že novinářům mohou poskytnout dokumenty dokazující „naprostou zákonnost“ těchto aktivit, informovala agentura AFP. Národní fronta v jiném komuniké ujišťuje, že do kauzy Panama Papers není zapletena.

Populární daňové ráje podle dokumentů z Mossack Fonseca:

Na 11 milionů dokumentů uniklých z právní a poradenské společnosti Mossack Fonseca sídlící v Panamě zveřejnilo v neděli několik předních světových médií. Záznamy podle nich ukazují, že firma v uplynulých letech pomáhala obcházet daňové zákony stovkám osob i firem. Podle serveru BBC se kauza nějakým způsobem dotýká také asi 70 bývalých i současných politiků. Řada jmenovaných už se ohradila, naposledy ve Francii někdejší šéf evropského fotbalu Michel Platini.

Kauze rozsáhlých převodů peněz kvůli obcházení daňových pravidel se věnovalo také Interview ČT24 s exministrem financí Ivanem Pilipem.

Cameron čelí kritice za otcovy kroky

Kvůli aféře se dostal pod tlak také britský premiér David Cameron. Z uniklých důvěrných dokumentů vyplývá, že Cameronův otec Ian řídil investiční fond se sídlem na Bahamách. Zisky z tohoto fondu nebyly po 30 let daněny v Británii díky složitému mechanismu, na němž se podílela Mossack Fonseca.

Na otázku agentury Reuters, zda má Cameronova rodina stále peníze v offshoreových fondech zřízených premiérovým otcem, mluvčí v pondělí odpověděla, že je to soukromá věc předsedy vlády. Premiér uvedl, že nemá v offshoreových fondech žádné akcie ani majetek. Později jeho mluvčí dodala, že žádné akcie ani majetek v offshoreových firmách nemá ani premiérova žena a děti.

Kauza přišla pro Camerona v nejméně vhodnou dobu, neboť premiér má v květnu předsedat protikorupčnímu summitu, který se bude daňovými ráji zabývat. Kromě toho se pravidelně vyslovuje pro transparentnost a proti korupci.

Předseda labouristů Corbyn řekl, že Cameron by měl přestat chodit kolem horké kaše a proti daňovým únikům bojovat. „Nemohou vedle sebe existovat dvojí pravidla, jedna pro bohatou elitu a druhá pro nás ostatní,“ uvedl levicový politik s tím, že „bohatí musejí platit“.

Končí šéf chilské Transparency Int.

Osobní zodpovědnost už vyvodil prezident chilské pobočky Transparency International. Gonzalo Delaveau je podle dokumentů spojován hned s pěti offshoreovými firmami.  „Podal rezignaci jako prezident chilské Transparency, což správní rada následně přijala,“ uvedla společnost na Twitteru.