Deportace uprchlíků má v pondělí začít na Lesbu - za silné policejní asistence

Deportace uprchlíků z Řecka do Turecka zřejmě začnou v pondělí z řeckého ostrova Lesbos. Uvedla to agentura AP s odvoláním na nejmenované řecké úředníky. Má jít o migranty z Afghánistánu, Pákistánu a dalších zemí a na cestě by je měl doprovázet silný policejní doprovod: v plánech se počítá s jedním policistou na každého migranta.

Video Zprávy ve 23
video

Deportace uprchlíků

Zelenou celé operaci dal řecký parlament v pátek, když schválil ve zrychleném řízení příslušný zákon. Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. Podle agentury AFP se Řecko chystá vrátit do Turecka asi 750 migrantů, kteří mají být přepraveni z řeckého ostrova Lesbos do západotureckého přístavu Dikili během tří dnů. Agentura ale dodává, že tuto informaci dosud nepotvrdily řecké úřady. „Přípravy jsou v plném proudu,“ uvedl bez dalších detailů vládní zmocněnec pro uprchlíky Jorgos Kyritsis.

Na operaci by se podle zdroje z řecké vlády měly podílet asi čtyři stovky policistů z unijní agentury Frontex. Zhruba 750 uprchlíků mají přepravit dvě turecké lodě, které budou rovněž pod vedením Frontexu, píše řecká agentura ANA.

Zákon schválený řeckým parlamentem vychází z dohody mezi Bruselem a Ankarou, podle které běženci, kteří po 20. březnu připlují z Turecka, ale v Řecku nedostanou azyl, budou vraceni zpět do Turecka. Uprchlíci budou moci být vraceni zpět i proti jejich vůli. Případ každého běžence ale musí být přezkoumáván individuálně. Za každého Syřana pak má EU přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

Panují obavy, jak bude s uprchlíky zacházet Turecko

Stanice BBC upozornila na rostoucí obavy o tom, že chystané vracení běženců z Řecka do Turecka není připraveno. OSN a ochránci lidských práv vyjadřují obavy ohledně péče o migranty, jakož i o to, že někteří mohou být nuceni vrátit se zpět do válčící Sýrie.

O životaschopnosti unijního plánu panují podle BBC silné pochyby, a to v neposlední řadě kvůli obavám ze špatného zacházení s uprchlíky v Turecku, které některé organizace i některé unijní státy odmítají uznat za „bezpečnou zemi“. Amnesty International obvinila Turecko, že nutí tisíce syrských uprchlíků vrátit se zpět do válčící vlasti. Ankara ale popřela, že by uprchlíky nutila k návratu proti jejich vůli.

Pochybnosti o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem v sobotu vyjádřil také rakouský prezident Heinz Fischer. Bude-li „velmi složitá“ situace v Turecku pokračovat, bude se o ní jistě muset v EU znovu vážně jednat, řekl Fischer podle agentury APA. „V Turecku se momentálně děje více věcí, které se mi nelíbí,“ vysvětlil v narážce na porušování lidských
práv v Turecku. Organizace na ochranu lidských práv Ankaru obviňují z toho, že střílí na syrské uprchlíky, aby jim zabránila v překročení hranic.

„Čím horší ovšem bude situace v Turecku, tím těžší bude považovat takovou dohodu (EU-Turecko) za úspěšnou součást uprchlické politiky,“ řekl rakouský prezident. Pokud bude turecký přístup k uprchlíkům pokračovat, bude podle něj jistě nutné znovu vážně o tom jednat v institucích EU, zdůraznil.  

 

Uprchlíci v Idomeni
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Darko Vojinovic

Před plánovaným vracením migrantů roste napětí v uprchlických centrech v Řecku, kde jsou od 20. března běženci drženi a odkud nesmí odejít. Situace se podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zhoršuje. „Deportace jsou velká chyba, protože jsme hodně riskovali, zejména během plavby z Turecka do Řecka, aby nás sem propašovali. Nemůžeme zpátky,“ řekl BBC jeden z běženců. „Zopakujeme si cestu znovu a znovu, pokud to bude zapotřebí, protože utíkáme pryč, abychom si zachánili život,“ dodal.

V současné době je v Řecku přes 50 tisíc uprchlíků, kteří se tam nahromadili po uzavření takzvané balkánské trasy. V Turecku je ovšem v současnosti 2,7 milionu syrských uprchlíků. Navíc panují obavy, že se uprchlíci po uzavření balkánské trasy budou snažit do EU dostat přes Itálii. 

Rakousko se chystá na příliv uprchlíků z Itálie 

Na tuto možnost už se chystá Rakousko, které plánuje nasadit vojáky v Brennerském průsmyku na hranicích s Itálií, aby pomohli zvládnout očekávaný nárůst počtu migrantů, využívajících cestu přes Středozemní moře. Uvedl to rakouský ministr obrany Doskozil v rozhovoru s německým listem Die Welt. 

Přechod v Brennerském průsmyku
Zdroj: Reuters
Autor: Dominic Ebenbichler

„Protože vnější hranice EU nejsou účinně chráněny, Rakousko brzy zpřísní kontrolu svých hranic,“ řekl Doskozil. Připomněl, že jen minulý týden přes centrální část Středozemního moře připlulo do Evropy na 5000 migrantů. „Až se počasí zlepší, jejich počet prudce vzroste,“ dodal. Vojáci by podle něj mohli podporovat pohraničníky a také pomoci při registraci migrantů, rozdávání humanitární pomoci či při deportacích.