Zaorálek ocenil stabilizační roli Albánie na Balkánu zasaženém migrační vlnou

Česko bude podporovat Albánii v úsilí stát se v budoucnu členským státem EU. Během své návštěvy Albánie to prohlásil šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, který zároveň ocenil snahy této země o stabilizaci západo-balkánského regionu, který se potýká s migrační krizí. Právě do Albánie by se po uzavření řecko-makedonské hranice mohly vydat davy uprchlíků. Země plánuje běžence umístit do prostor bývalých vojenských základen.

Lubomír Zaorálek na návštěvě Albánie
Zdroj: ČT24

Země Visegrádské čtyřky (V4) budou podle Zaorálka i nadále podporovat státy západního Balkánu na cestě do Evropské unie. Albánská vláda se intenzivně snaží o otevření přístupových jednání do konce letošního roku. Klíčovou otázkou je úspěšné provedení zevrubné reformy justičního systému.

Ta je podle místních zdrojů obeznámených s politickou situací nutná nejen kvůli vstupu do EU, ale také pro standardní fungování justice. Reforma však zahrnuje změnu třetiny ústavních zákonů a vláda v Tiraně o ní musí obezřetně vyjednávat také s opozicí.

Šéf české diplomacie také vyzval k vytvoření společné platformy obou regionálních bloků. „Pokud se nemýlím, neexistuje žádná společná platforma, kde bychom mohli diskutovat například o Sýrii nebo Ukrajině,“ poznamenal.

Zaorálek: Unie by měla o uprchlících jednat se západním Balkánem přímo

Přes balkánské země v uplynulém roce proudily statisíce migrantů, kteří do Evropy přišli přes Turecko. Zaorálek považuje za nezbytné udržet dialog o migraci mezi EU a sousedními zeměmi. „Navrhl jsem, aby se připravila setkání a jednání na vysoké úrovni mezi EU a západním Balkánem o migraci,“ uvedl na tiskové konferenci se svým albánským protějškem Ditmirem Bushatim.

V4 podle něj usiluje o to, aby EU problém migrace řešila i se zeměmi, odkud migranti přicházejí a přes které putují. „Problém migrace evidentně s námi tady bude delší dobu a je důležité, aby spolupracovaly jak členské, tak nečlenské země,“ zdůraznil ministr.

„Albánie je dnes určitým stabilizačním prvkem v tomto regionu, je to země, která pomáhá konsolidovat i své sousedy.“

Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničních věcí ČR

Uzavření řecko-makedonské hranice zvyšuje obavy sousední Albánie z toho, že se stane novou tranzitní zemí pro uprchlíky. Tirana se proto rozhodla posílit množství policistů na vytipovaných úsecích na albánsko-řecké hranici. Albánské úřady zároveň upozornily, že mají jen omezené možnosti nouzového ubytování pro případné běžence.

Podle místních diplomatů pohled Albánců na uprchlíky zcela nesouzní z obavami, které panují ve zbytku Evropy. V Tiraně prý hrají roli zkušenosti s válečnými uprchlíky z Kosova, kterých do země v roce 1999 přišlo několik set tisíc. Místní prý silně vnímají, že lidé utíkají před válkou a nemohou ve své zemi zůstat.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Situace po uzavření balkánské trasy a dohoda EU-Turecko

Události, komentáře: Situace po uzavření balkánské trasy a dohoda EU-Turecko

Zaorálek jednal v Albánii o EU i migraci

Uzavření balkánské trasy? Lidé se snaží proniknout na západ na vlastní pěst

Na řecko-makedonské hranici mezitím dál čeká asi 11 tisíc běženců. „Vzrůstá počet zadržených ilegálních imigrantů na hranicích mezi Srbskem a Maďarskem. Včera jich policie zadržela 194. V průměru jde o 100 lidí denně. Proud uprchlíků tedy rozhodně neustal a spíše není viditelný. Ti lidé pronikají do západní Evropy na vlastní pěst nebo s různými převaděči,“ okomentoval situaci po uzavření balkánské trasy zpravodaj ČT David Miřejovský.