New York – Proč zlikvidovalo Usáma bin Ládina ozbrojené komando a ne bomba? I na takové otázky přináší odpověď nová kniha, která se zbývá desetiletým pátráním a následným nalezením nejhledanějšího zločince v hledáčku CIA. Čtenáři se mimo jiné mohou dovědět, jak probíhalo posledních poklidných šest let života teroristy v domě v abbottábádské čtvrti Bilal Town s jeho třemi manželkami a spoustou dětí.
Deset let honby za bin Ládinem vyjde v knižní podobě
Kniha „Pronásledování. Deset let pátrání po bin Ládinovi od 11. září do Abbottábádu“ z pera amerického experta na terorismus Petera Bergena se v knihkupectví objeví přesně rok poté, co byl terorista speciálním komandem zastřelen. Nahlédnout na některé stránky knihy již ale umožnil americký týdeník Time. Ukazuje se, že Ústřední zpravodajská služba CIA v prvních neúspěšných letech hledání neměla potuchy o tom, kde by bin Ládin mohl skrývat.
„Nerozvěcej světlo“ řekl své manželce. A pak zemřel
Bergen navštívil dům před tím, než ho pákistánské úřady nechaly strhnout. Bin Ládinův život v Abbottábádu popsal jako „pohodlné, byť omezující ústraní“, které mu umožnilo „věnovat se koníčkům jako čtení a sledování zpráv“ a v němž ho obklopovaly tři jeho manželky a mnoho jeho dětí. „Pro nejhledanějšího uprchlíka světa to nebyl špatný život,“ dodal autor. Když před rokem uslyšel bin Ládin americké komando, jak stoupá po schodech jeho domu, řekl „Nerozsvěcej světlo“. Právě tato svá poslední slova před smrtí adresoval nejmladší manželce, s níž žil ve třetím patře.
Stejně jako jiní autoři před ním Bergen tvrdí, že Američané propásli možnost bin Ládina chytit začátkem roku 2002 před tím, než uprchl z jeskynního komplexu Tora Bora v Afghánistánu. Důvodem selhání bylo podle Bergena to, že vedení armády a administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe neschválily požadavek velitelů a agentů CIA v Afghánistánu na další posily. V roce 2005 jeden z analytiků CIA připravil zprávu, která se nakonec stala návodem k úspěšnému pronásledování. Analytik doporučil zaměřit se na čtyři základní prvky - na bin Ládinovu rodinu, na komunikaci s dalšími šéfy al-Káidy, jeho občasné kontakty s médii a na síť poslů. Nakonec CIA k bin Ládinovi dovedl jeden z kurýrů, který žil v jeho domě.
Demolice Usámova sídlo v Abbottábádu
Asi šest týdnů před útokem bezpečnostní tým prezidenta Baracka Obamy zvažoval, jakým způsobem postupovat. Zvažovalo se svržení malé experimentální bomby, případně klasické bomby, která by dům zlikvidovala, i pozvání Pákistáncům ke společné operaci. Nakonec volba padla na zásah komanda i proto, že bomba by neumožnila prokázat, že bin Ládin byl skutečně zabit.
Ani rok po zabití Usámy bin Ládina však Al Káida nepřestává být pro Ameriku nebezpečím, připomíná americký ministr obrany Leon Panetta. Teroristická síť po smrti svého zakladatele nezanikla a zemi podle tajných služeb hrozí odveta jeho nástupců.
V květnu začíná soud s „mozkem“ útoku z 11. září 2001
Pátého května začíná soud s pěticí zajatců z americké základny Guantánamo, která údajně naplánovala teroristické útoky z 11. září 2001. Obviněným mužům hrozí až trest smrti. Vyšetřovatelé viní z přípravy útoků Pákistánce Chálida Šajcha Muhammada, jeho synovce Alího Abdala Azíze, Jemence Ramzího bin Šibha a Valída Attaše a s Mustafu Ahmada Havsávího ze Saúdské Arábie. Všech pět mužů je formálně obviněno z vraždy, z terorismu, z únosu letadel a z dalších zločinů.
Chálid Šajch Mohammad
Muhammad se podle vyšetřovatelů už dříve přiznal, že byl „mozkem“, který útoky na New York a Washington naplánoval. Při atentátech, které provedli pomocí unesených letadel členové teroristické sítě Al-Káida, zahynulo na 3 000 lidí. Pětice byla obviněna už v roce 2008, proces ale zastavil prezident Barack Obama, který v lednu 2009 nastoupil do Bílého domu. Obama chtěl, aby obvinění stanuli před civilním soudem, tomu však zabránil americký Kongres.
Muhammad se přiznal při waterboardingu
Američtí ochránci lidských práv přitom postavení pětice před vojenský soud kritizují. Podle organizace ACLU bude rozsudek vynesený na Guantánamu vnímán veřejností jako výsledek nespravedlivého procesu. Ochránci lidských práv také upozorňují na to, že se Muhammad k řadě činů přiznal při waterboardingu, který navozuje ve vyslýchaném dojem, že se topí. „Myslím, že waterboarding společně s nedostatkem spánku a dalšími věcmi ho nakonec dostaly,“ uvedl José Rodriguez, bývalý výslechový specialista CIA. Řada organizací tyto techniky výslechu označuje za mučení.
Reportáž Pavla Šimka (zdroj: ČT24)