Archeologové odkrývají příběhy hřbitova sydneyské karantény

Archeologové odkrývají v Sydney hřbitov karanténního zařízení, které fungovalo během epidemií infekčních chorob. Tato minulost není nijak vzdálená, jde o 19. století. Pro moderní Austrálii je to ale dávnověk.

Video Horizont ČT24
video

Archeologové odkrývají příběhy hřbitova karantény

Radary mapují hroby v oblasti North Head, v severní části dnešního Sydney. V 19. století poloostrov fungoval jako izolovaná karanténa. Plnila se v době epidemií neštovic, chřipky nebo moru. „Když vypukla infekční choroba, posílali jsme do karantény lidi, kteří buď přijížděli na lodích, nebo žili v Sydney,“ vysvětluje památkářka Libby Bennettová.

Karanténou procházely stovky lidí, mnoho z nich skončilo na hřbitově. Ví se například, že na něm leží první oběť dýmějového moru v Austrálii. Náhrobek už ale neexistuje. „Je to fascinující, protože první člověk tady pohřbený zemřel na neštovice v roce 1881. Hned po něm byl domorodý muž. Taky neštovice,“ dodává dobrovolnice Jenny Wilsonová.

Zejména pro domorodce byly evropské nemoci smrtící. Během 19. století zdecimovaly počet původních obyvatel Sydney a okolí na pouhých deset procent.

Část ostatků sem zřejmě převezli z jiného zrušeného pohřebiště. Náhrobky označených hrobů jsou pak knihou lidských osudů. Jeden patří dvouleté dceři místního politika, oběti neštovic z roku 1888. „Ona sama nikdy nevyšla z domu. Ale někdo ze služebnictva musel jít do hospody s člověkem, který utekl z karantény,“ přibližuje smutný osud děvčátka Jenny Wilsonová.

Mapování podzemí je prvním krokem k plánované rekonstrukci hrazené z federálního rozpočtu. Náhrobky pak budou moct vyprávět více příběhů z minulosti kontinentu.