Hned v úvodu svého projevu Merkelová zopakovala důležitost celoevropského řešení uprchlické krize. „Německu se bude dobře dařit, pokud se bude dobře dařit Evropě. Potřebujeme trvalá řešení na evropské i světové úrovni,“ konstatovala kancléřka.
Angela Merkelová
„Potřebujeme snížit počet přicházejících uprchlíků nejen pro některé země, ale pro všechny.“
V této souvislosti jmenovala potřebu rovnoměrného rozdělení uprchlíků, a tedy kvót. „V Evropě jsme se dohodli, že neexistuje právo na azyl v určité zemi,“ připomněla Merkelová. Několikrát Bundestagu zopakovala, že dlouhodobě lze uprchlickou krizi vyřešit, jen bude-li EU postupovat jednotně.
Fakt, že v posledních týdnech klesl počet uprchlíků přicházejících do Německa, kvitovala s povděkem, byť rezervovaným. „Bezpochyby v Německu nyní profitujeme z toho, že jednostranná rozhodnutí Rakouska a zemí na balkánské cestě zastavila příchod běženců. Musím ale varovat před tím, abychom se radovali předčasně. Momentální ulehčení v Německu a některých dalších státech je jedna věc, situace v Řecku je ale věc druhá,“ varovala.
Národní řešení neuspějí, uprchlíci cestu najdou
Angela Merkelová
„Pokud nyní vzniknou nové, ještě složitější a nebezpečnější uprchlické cesty, budou z toho těžit jen převaděči. Nejvyšší cenu pak zaplatí běženci, často i svůj život. Ale i my Němci a Evropané bychom zaplatili vysokou cenu, protože by se ukázalo, že dočasná opatření byla jen zdánlivá řešení, která potlačovala pouze symptomy krize, nikoliv její příčiny. Zklamání občanů by pak bylo ještě větší, než jaké zažíváme teď.“
Humanitární situace v Řecku se zhoršuje, neboť v zemi přibývá migrantů, kteří se nemohou dostat dál do Evropy. Atény přitom na vyřešení uprchlické krize získaly už 700 milionů eur. Podle Merkelové musí plnit své závazky – zprovoznit hotspoty, registrovat uprchlíky a zajistit jim ubytování.
Pokusy o řešení uprchlické krize na úrovni národních států jsou podle Merkelové odsouzeny k nezdaru, neboť jsou pouze dočasná. Uprchlíci dříve či později najdou jinou cestu, jak se dostat do zemí, kam chtějí.
Vstup Turecka do EU není na pořadu dne
Naději vidí v dohodě s Ankarou, která bude středobodem čtvrtečního evropského summitu. Měla by umožnit účinně chránit námořní hranici mezi Tureckem a Řeckem, stejně jako vracet do Turecka lidi, kteří do EU přicházejí nelegálně. „Na Evropské radě půjde o to, zda se nám podaří docílit takové dohody, která poprvé umožní existenci udržitelného celoevropského řešení uprchlické otázky,“ řekla Merkelová.
Zároveň od Ankary očekává kompromis při jednání o požadavcích, které Turecko na osmadvacítku má. Zdůraznila také, že vstup Turecka do Unie není na pořadu dne, i když by se otevřely další kapitoly přístupových rozhovorů.
Projev kancléřky Merkelové k Bundestagu
Projev kancléřky Merkelové k Bundestagu
Šéfka diplomacie EU Mogheriniová k zahraniční politice
Uprchlík za uprchlíka
Evropská unie už Turecku za pomoc s řešením exodu uprchlíků slíbila 3 miliardy eur, Merkelová se chce zasadit, aby Ankara peníze využila smysluplně. V projevu před poslanci hovořila o důstojném ubytování běženců a jejich vzdělávání v arabštině, které rozumí. Domnívá se, že Turecko je schopno zajistit svobodu slova i důstojné zacházení s kurdskou menšinou.
„Seznam problémů, které musíme vyřešit, než věc uzavřeme, je dlouhý,“ připustil šéf Evropské rady Donald Tusk s tím, že den před začátkem summitu měli velvyslanci dostat nový návrh společného prohlášení EU a Turecka, tedy textu dohody.
Místopředseda evropské komise Frans Timmermans před summitem upozornil, že chystaný plán na vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka musí být v souladu s mezinárodním i evropským právem. Každá žádost o azyl učiněná v Řecku tak bude muset být individuálně posouzena a v případě zamítnutí musí mít dotyčný možnost se odvolat.
Součástí plánu je, že Unie by za každého vráceného Syřana převzala z Turecka jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl. Pokud bude systém fungovat, měl by podle Timmermanse být jasným signálem, že se nevyplatí riskovat složitou a nebezpečnou cestu přes moře.