Rusko-evropská sonda míří k Marsu hledat stopy života. Hlavně metan

Z kazašského kosmodromu Bajkonur odstartovala nosná raketa Proton-M, která vynesla na oběžnou dráhu výzkumné aparáty v rámci mise ExoMars. Společný projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) a ruského Roskosmosu bude pátrat na povrchu, pod povrchem i v atmosféře Marsu po stopách života, především po metanu. Na planetě by měl údaje získávat i přístroj vyrobený odborníky z Česka.

Jedna z nejdůležitějších kosmonautických událostí roku začala úspěšně. Raketa Proton-M vynesla do vesmíru cenný náklad. Z oběžné dráhy Země se k rudé planetě po čtyřnásobném zapnutí hnacích agregátů vydá orbitální aparát TGO (Trace Gas Orbiter). Jeho let sluneční soustavou má trvat sedm měsíců, pohybovat se bude rychlostí 33 tisíc kilometrů za hodinu.

TGO bude z oběžné dráhy pátrat v atmosféře Marsu po stopách metanu, který může být signálem existence života. Bude rovněž zjišťovat případnou přítomnost vodíku v povrchu planety a sledovat radiační situaci na oběžné dráze. Na palubě TGO je také umístěna kamera, která má pořizovat detailní panoramatické snímky povrchu planety.

Na oběžné dráze planety se z TGO vysune sestupný modul Schiaparelli. Ten má především otestovat technologii vstupu do atmosféry a přistání na Marsu. Předpokládá se, že na planetě bude sonda pracovat maximálně tři dny, dokud nevyčerpá zásobu energie.

Život se neskryje ani pod povrchem

Zkušeností s přistáním se využije při druhé etapě mise, v roce 2018 má být k rudé planetě vysláno robotické vozítko. To bude s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat po stopách života dokonce i v podloží planety. Získaná a zanalyzovaná data má robot odesílat na Zemi prostřednictvím TGO.

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář loni v listopadu oznámil, že na povrchu Marsu by měl provádět měření vývoje a detekce elektromagnetických vln český přístroj z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

„V roce 2018 na přistávacím modulu, z něhož sjede evropské vozítko, bude český přístroj, který není jen tak zanedbatelný. Bude sloužit k výzkumu elektromagnetických vlivů v atmosféře. A navíc se dá použít v dalších sondách. Je to obrovský úspěch našich vědců, že se jim podařilo vstoupit mezi vyspělé státy,“ raduje se publicista Pavel Toufar. 

Kde se bere metan?

Hlavním cílem mise je najít na rudé planetě známky života. Předchozí pozorování satelity, teleskopy stejně jako průzkum amerického vozítka Curiosity na povrchu planety zaznamenaly občasnou zvýšenou koncentraci metanu. Ten je na Zemi produkován z 95 procent mikroorganismy v živých organismech, vznikat ale může i čistě geologickými procesy přeměnou minerálů, například na Marsu se vyskytujícího olivínu.

Curiosity na Marsu zaznamenal maximální koncentraci plynu okolo sedmi až devíti molekul na miliardu. Na druhou stranu, metan v atmosféře Marsu nezůstává, neboť jej rozloží ultrafialové záření, což znamená, že na planetě musí neustále vznikat nový.

ESA do projektu investovala 1,3 miliardy eur, další miliardu vynaložil Roskosmos. Rusko v minulosti zahájilo již 19 misí, jejichž cílem byla čtvrtá planeta od Slunce, většina z nich však skončila fiaskem. „Rusové měli letitý problém s elektronikou, který snad už překonali,“ doufá v lepší osud mise Toufar.

Vydáno pod