Kosovským prezidentem je Thaçi, navzdory obstrukcím se slzným plynem

Kosovský parlament zvolil nového prezidenta. Stane se jím dosavadní ministr zahraničí a expremiér Hashim Thaçi. Nacionalistická opozice mu ale vyčítá přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině a jeho zvolení se pokusila zablokovat vypuštěním tří kanystrů se slzným plynem.

Hashim Thaçi
Zdroj: ČTK/AP Autor: Visar Kryeziu

Hashim Thaçi je nejen expremiér, ale také bývalý velitel povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇKV). Ve třetím kole získal hlasy 71 ze 120 poslanců. V prvních dvou kolech hlasování nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu, tedy 80 hlasů. Ve třetím kole mu stačila prostá většina. Ve funkci prezidenta vystřídá Atifete Jahjagovou.

V případě nezvolení prezidenta by byl parlament rozpuštěn. Thaçiho protikandidát a kolega z Demokratické strany Kosova (PDK) Rafet Rama nezískal žádný hlas, deset hlasovacích lístků bylo neplatných.

Opozice má k Thaçimu výhrady, kvůli Srbům i korupci

Opozice Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protežování svých příbuzných a přátel. Thaçi tato obvinění rozhodně odmítá.

Volbu prezidenta v Kosovu narušil slzný plyn
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Visar Kryeziu

Parlamentní debatu o volbě nového prezidenta podle očekávání opět přerušilo vypuštění slzného plynu z opozičních lavic. Podle agentury AP byly v opozičních lavicích otevřeny celkem tři kanystry se slzným plynem, což donutilo zákonodárce opustit sál a přerušit debatu o zvolení Thaçiho prezidentem.

Jedenáct opozičních zákonodárců bylo vykázáno ze sálu kvůli rušení schůze. Potyčky mezi protivládními demonstranty a policií se odehrály také před parlamentem. Protestující po policistech házeli kameny a zápalné lahve.

Opozici vadí dvě dohody, které podle ní poškozují Kosovo

Část opozice protestuje od loňského září a snaží se blokovat práci parlamentu. Chce tím zabránit tomu, aby vládní většina stvrdila dvě dohody, které podle ní poškozují Kosovo. Jde především o dohodu uzavřenou loni v srpnu s Bělehradem za zprostředkování Evropské unie v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti Kosova.

Radikálům se ale také nelíbí ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle nich Kosovo připraví o jeho území.

Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy s přibližně 1,8 milionu obyvatel neuznává.