Europoslanci by rádi seděli jen v Bruselu, ale asi to nepůjde

Brusel – Europoslanci by rádi přestěhovali sídlo Evropského parlamentu ze Štrasburku do Bruselu, ale tak jednoduché to asi nebude. To, aby místo dvou hlavních sídel bylo jen jedno v Bruselu, by totiž musely jednomyslně schválit země EU. Proti tomu je zejména Francie, na jejímž území Štrasburk leží. Debata o přestěhování se přitom táhne už řadu let, jedním z nejdůležitějších argumentů jsou finanční úspory.

Parlament má nyní sídlo v Bruselu i ve Štrasburku, v němž podle platných smluv musí ročně proběhnout nejméně 12 plenárních zasedání. Vedle toho administrativní část sídlí i v Lucemburku. V Bruselu, kde sídlí i většina dalších hlavních institucí EU, probíhá většina práce v nejrůznějších výborech a také řada dvoudenních plenárních zasedání. Jednání ve Štrasburku, která se konají zhruba jednou do měsíce, trvají čtyři dny. Štrasburk byl vybrán za jedno ze sídel kvůli tomu, že vzhledem ke své poloze na hranicích mezi Německem a Francií jde o určitý symbol poválečného smíření obou zemí.

Většina poslanců by ráda přestěhovala sídlo europarlamentu do Bruselu. Jasně to ukázala ve čtvrtek přijatá nezávazná rezoluce, kterou podpořilo 429 zákonodárců, zatímco proti bylo 184 a 37 se zdrželo.

Odhady možných úspor jsou různé. Například podle britského europoslance Edwarda McMillana Scotta, který loni přišel se studií, již si nechal vypracovat Curyšskou univerzitou, by se ročně ušetřilo 169 až 203 milionů eur (až pět miliard korun). Podle nedávné studie Evropské asociace mladých podnikatelů (AEJE) by mělo jít o menší sumu - zhruba 51 milionů eur. Přesouvání úředníků a europoslanců kromě toho zatěžuje i životní prostředí. Podle jednoho odhadu se kvůli němu ročně vyprodukuje 19 000 tun oxidu uhličitého.