Skopje - Vleklý spor o název státu, hospodářská situace a postavení albánské menšiny jsou hlavní témata dnešních předčasných parlamentních voleb v Makedonii. Průzkumy předpovídají vítězství straně dosavadního premiéra Nikoly Gruevského. Ten podal demisi poté, co na dubnovém summitu kvůli řeckému vetu NATO zamítlo žádost Makedonie o vstup do aliance.
Zamítnutý vstup do NATO zlomil vaz makedonské vládě, z dnešních voleb vzejde nová
Řecko prohlašuje, že na jméno Makedonie má nárok pouze historický severořecký region, a o název země vede s Makedonií spor už od jejího vzniku v roce 1991. Ani jedna ze stran nehodlá ustoupit, naprázdno vyšlo i úsilí zprostředkovatelů. Stát proto v OSN vystupuje pod provizorním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Podle redaktora ČT Martina Ježka je Gruevski mladý proevropský, pragmatický politik, který razí teorii, že eurointegrace je pro zemi jedinou možností. Jeho snaha o vstup země do NATO měla velkou podporu obyvatelstva, proto v zemi po neúspěchu zavládlo velké zklamání, které nakonec vedlo k pádu vlády.
O hlasy voličů bojují především dva hlavní volební bloky: osmnáctičlenná koalice Pro lepší Makedonii v čele s Gruevského konzervativní Vnitřní makedonskou revoluční organizací - Demokratickou stranou makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) a osmičlenné volební uskupení Slunce - Koalice pro Evropu vedené opozičním Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM) prezidenta Branka Crvenkovského. V zemi o něco větší než Morava a Slezsko žijí dva miliony obyvatel, z toho je zhruba třetina Albánců, kteří tu mají velký vliv. O jejich hlasy se uchází Demokratická strana Albánců (DPA) a opoziční Unie pro demokratickou integraci (UDI).
Volby do jednokomorového 120členného Národního shromáždění se konají poměrným systémem. V každém ze šesti volebních obvodů, do nichž je země rozdělena, se volí 20 poslanců, funkční období parlamentu je čtyřleté. Tématem voleb je kromě sporu s Řeckem i hospodářská situace. V dobách Jugoslávie patřila Makedonie k jejím hospodářsky nejméně rozvinutým oblastem, přesto slovanské obyvatelstvo cítí po Jugoslávii nostalgii. Současné makedonské ekonomice uškodilo i řecké obchodní embargo v polovině devadesátých let, země bojuje s 35procentní nezaměstnaností, nepřichází sem ani zahraniční kapitál. Po rozpadu Jugoslávie sice nebyla Makedonie poznamenána válečným konfliktem, ten ji ale podle některých politologů teprve čeká.